Hlavní obsah

RECENZE: Thomas Enger trochu ztratil dech

Právo, Jaroslav Špulák

Nejprve zamýšlel norský spisovatel Thomas Enger napsat šest detektivních příběhů, jejichž hrdinou a hybatelem bude novinář Henning Juul a vlastně i jeho spolupracovníci. Při realizaci prvních se ale rozhodl sepsat pouze pět knih a udělal dobře. Možná měl dokonce sérii ukončit již čtvrtým příběhem, protože právě v něm se takříkajíc zasekl.

Foto: nakladatelství Moba

Obal knižní novinky

Článek

Jmenuje se Horká půda, v Norsku vyšel loni, u nás před několika dny, a ze čtyř vydaných je nejméně povedený a zajímavý.

Enger se rozhodl celou sérii spojit pátráním po někom, kdo zapálil Juulův byt a v plamenech tehdy zahynul jeho syn Jonas. V každé nové knize v tom udělal krok kupředu, tentokrát také, dokonce zásadní. Tento příběh nad příběhem ovšem v Horké půdě posloužil spíše jako nutná, chtělo by se napsat zásadní výplň jinak chabého dobrodružství, jež mělo být základem knihy. Tím pádem se vytratilo dosud respektované a přijímané kouzlo série.

Pátrání bývalé Juulovy manželky Nory po ztracené spolužačce Heddě je ale tak průhledné i dějově strohé, a tím pádem čtenářsky nezáživné, že prostě podporu potřebovalo. Vydalo by jinak na dvě stě stran, zatímco takto jich je v českém překladu 360 a Enger si zachoval jako autor středně obsáhlých knižních děl tvář. Ona podpora se ale mimo jiné točí dokola a kličkuje, jen aby nabrala délku a něco se dělo.

Pátrání Nory po Heddě se odvíjí na relativně malém dějovém prostoru. Od začátku je nadto zřejmé, jakým směrem se bude ubírat, že okruh podezřelých bude poměrně úzký a nakonec se odhalí pouze to správné jméno kohosi, kdo za vším stojí. Tak to ostatně je, neboť Enger s postupujícím vyprávěním neučinil jediný krok, který by děj jakkoli zapletl nebo zvrátil. Popisy Juulova fyzického souboje s členem osloského podsvětí či pokusu srazit ho vozem jsou chabou, leč alespoň nějakou vzpruhou příběhu. Co na tom, že bezprostředně nesouvisejí s pátráním po zmizelé.

Přes uvedené výhrady nicméně nelze Engerovi upřít schopnost poutavě vyprávět. Jeho silnou stránkou je dokonalý popis míst, na nichž se děj odehrává. Umí rovněž měnit tempo sdělování, je v něm vkusně civilní a funkčně využívá osobní znalosti novinářské práce, kterou přibližuje v detailech přesně a hodnověrně.

Profesně si tedy zachoval dobré jméno, jako fabulátor trochu ztratil.

Thomas Enger: Horká půda
Moba, překlad Alice Týnská, 360 stran, 339 Kč

Celkové hodnocení: 65 %

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Výběr článků

Načítám