Pí a jeho život je teprve druhým Martelovým románem, a přesto mu zanedlouho poté, co v roce 2001 vyšel, přinesl velký úspěch. Nejdříve ho vyzdvihla kritika prestižní britskou literární cenou Man Booker Prize, následně byl přeložen do více jak čtyřiceti jazyků a nyní na jeho filmovém ztvárnění pracuje Hollywood. A aby ne, když jde o silný příběh o nerovném boji, nezlomné vůli a víře se šťastným koncem.

V roce 1977 se rozhodl pan Patél prodat svou zoo, další život v rodné zemi pod vládou prezidentky Gándhíové byl pro něj k nesnesení. 21. června nalodil rodinu, zbytek nejvzácnějších zvířat a vypluli napříč Tichým oceánem ke kanadským břehům. O čtyři dny později se loď potopila. Zachránil se pouze jediný člověk, šestnáctiletý Pí.

Pí přežil s tygrem

Nikoliv však jediný pasažér. Shodou neuvěřitelných okolností se s chlapcem v záchranném člunu ocitá dvousetkilový tygr bengálský. Potrvá 227 dnů, než vlny vyvrhnou polomrtvého Piscina Molitora na mexickém pobřeží. Po takový čas dokáže vzdorovat mořským bouřím, žralokům, hladu, mořské lepře. Ovšem to největší nebezpečí, vyhladovělé a nezkrocené, se nachází na dosah ruky na jedné palubě s ním.

Yann Martel rozdělil svůj román do tří částí. V úvodní popisuje cestu za příběhem Piscina Molitora a setkání s ním. V první osobě ho nechává líčit dětství prožité v Puduččéri, v otcově zoo i jeho přimknutí k hinduismu, křesťanství a islámu ("Bapu Gándhí řekl: Všechna náboženství jsou pravá."). Prostřední nejrozsáhlejší část vypráví o událostech po ztroskotání a v epilogu vstupují do hry japonští úředníci, kteří mají mladíka vyslechnout a celý případ zaprotokolovat. Je překvapivé, že když jeho vyprávění odmítnou jako smyšlené, je jim unavený Pí ochoten ve stručnosti nabídnout jinou verzi příběhu, neméně otřesnou, ale možná pravděpodobnější.

Postmoderní román

Martel jako postmoderní vypravěč, jehož příběh ctí pluralitu výkladů, svému čtenáři ani náznakem nevyjeví, může-li uvěřit ve skutečnou existenci Piscina Molitora Patéla. Natož aby mu pomohl přiklonit se k jedné ze dvou nabízených variant příběhu.

Dokazuje, že mistrovsky ovládá romanopisecké řemeslo. Je zřejmé, že se na svůj román pečlivě teoreticky připravil, seznamuje čtenáře s faktografickými zajímavostmi a podrobnostmi především ze světa zoologie, ale i náboženství či plavby po moři. Své didaktické pasáže zároveň ordinuje ve snesitelných dávkách a tam, kde si napínavý příběh žádá v rámci celkového rytmu zvolnit a opět nabrat dech.

Téma víry zůstalo otevřené

Poněkud problematické, zjevně nedotažené zůstává v Martelově díle téma chlapcovy trojjediné víry. Po jeho rozvedení v několika kapitolách úvodní části, které mohou dát tušit další, spirituální rozměr textu, jej Martel zcela opustí a až do konce se k němu nevrátí. To, co se zdá být v úvodu zajímavé, se později ukáže být jen samoúčelné.

Ale i tak má Pí a jeho život všechny předpoklady k tomu, aby se stal klasikou a čtenáři se k němu i po řadě let vraceli.

Yann Martel: Pí a jeho život

Přeložili Lucie a Martin Mikolajkovi

Argo, 352 stran