Jak jste se jako houslista ocitl v poppunkové kapele?

Chodil jsem s ostatními do umělecké školy. Mezi všemi těmi lidmi jsme se našli a zjistili, že máme stejný hudební vkus. Začali jsme se scházet a hrát. Pořád hraju i klasiku, ale do skládání našich písniček jsem se zamiloval. Bavilo mě, že je někdo poslouchá a může si je zpívat. Asi proto jsem neskončil někde v orchestru. Proces tvorby pro mě byl tehdy dokonce silnějším zážitkem než samotné hraní.

Komponujete také klasické skladby?

Komponování vážné hudby mě nikdy nelákalo. Nicméně klasiku si pořád rád zahraji, ale je to pro mě jen cvičení, abych nezapomněl složitější techniky, které jsem se tak dlouho učil.

Pocházíte z Jacksonville na Floridě. Před patnácti lety jste se přestěhovali do Los Angeles. Proč?

Floridu, kde jsme vyrostli, milujeme, ale z Los Angeles to bylo snazší. V Jacksonvillu je v řekněme šestihodinové dojezdové vzdálenosti pět nebo šest klubů, v nichž můžete hrát. V Los Angeles je v podobném okruhu nekonečné množství možností. Navíc konkurence v Los Angeles vás nutí být lepší. Nakoplo nás to a nikdy nás to nenechalo zahálet.

Úspěch zaznamenalo vaše čtvrté album Ocean Avenue z roku 2003. V čem je jeho síla?

Potkali jsme tehdy Neala Avrona, což je jeden z nejlepších producentů vůbec. Vždycky nám věřil. Když si poslechnete naši hudbu předtím, než s námi pracoval, a tu, na které se podílel, je to obrovský rozdíl. Po vydání toho alba se nám děly věci, které jsme si ani nedovedli představit. Najednou jsme se dostali do televize, obdrželi jsme nějaké ceny. Já jsem jen chtěl hrát hudbu s přáteli, a tohle bylo neuvěřitelné.

Co charakterizuje vaši loňskou desku Lift A Sail?

K našim obvyklým postupům jsme přidali nějaké moderní doteky. Líbily se nám syntetické zvuky kláves, které dnes využívá spousta kapel. Proto jsme je také použili. Některé písně jsou těžší rock, jiné jsou trochu něžnější. Texty si píše náš zpěvák Ryan Key sám. Je dobrý vypravěč. Je trochu cynický, ale vždy upřímně reflektuje to, čím jako kapela procházíme. Zajímá se o dění ve společnosti a jde mu spíš o to šířit naději a být pozitivní.