Poprvé jste v Praze hrál v roce 1992 jako člen Guns N’Roses. Byl to koncert s Faith No More a Soundgarden na Strahově. Pamatujete si na něj?

Ano. Potkal jsem tu jednu holku, dobře jsme se bavili. Nechtělo se mi ji opustit, protože byla krásná. Ale už jsem musel jít a ona to moc nechápala. Nakreslil jsem jí na kus papírku komiks s hotelem a taxíkem. Byla na něm i ona se svými krásnými červenými vlnitými vlasy. A vyšlo to. Mimochodem, když byla řeč o Faith No More, zrovna jsem je viděl v Los Angeles a byli fantastičtí.

Ke kapele The Dead Daisies jste se přidal v roce 2013, kdy už s ní hrál váš kolega z Guns N’Roses, kytarista Richard Fortus. Znal jste ostatní členy dřív?

Většinu z nich jsem znal předtím, než jsem se přidal. Když jsem slyšel, že bude Richard hrát koncerty v Austrálii, zeptal jsem se, jestli by nechtěli klávesistu. Vystupoval jsem tam s nimi a řekl jim, že kdyby se to opakovalo, ať mi zavolají. A oni zavolali. Jsem s nimi už dva roky.

Přijeli jste jako předkapela Kiss. Máte s The Dead Daisies ambice se jednou třeba vrátit do větších koncertních prostor jako hlavní hvězda večera?

Z nějakého důvodu trávíme většinu času předskakováním Kiss. Díky tomu jsme ale získali mnoho fanoušků. Mám pocit, že pro tuhle kapelu je to dobrá role.

Členové The Dead Daisies za sebou mají bohatý rock’n’rollový život. Vyprávíte si na cestách historky?

John Corabi, náš zpěvák, nedělá nic jiného. Ale snažíme se spíš vytvářet společně nové.

Kapelou již prošlo mnoho hudebníků. Je to koncept?

To je na The Dead Daisies nejlepší. Kluci jsou super, ale už se známe dlouho. Občas proto přibereme někoho dalšího. Měl jsem díky této kapele možnost hrát s úžasnými hudebníky, které bych jinak nepotkal. Třeba s Darrylem Jonesem nebo Charleyem Draytonem.

Jste fanoušek Kiss?

Byl jsem asi do osmé třídy. Pak jsem vyrostl, objevil holky a další radosti světa. Ale mají skvělé koncerty. Jedny z nejlepších, jaké můžete vidět.

Mají Guns N’Roses, s nimiž stále hrajete, nějaké konkrétní plány do budoucna?

Pokud vím, tak ano. Jsem v té kapele dvacet pět let. Máme plány na začátek příštího roku. Jsem rád, že mě zpěvák Axl do kapely přizval a dal mi tu možnost. Od toho se pro mě všechno odvíjí. Dokud mě bude Axl chtít, budu s ním hrát.

Jaké je být v té kapele? Jsou turné hodně divoká?

Jsme starší, než jsme byli na začátku. Mám už dospělé děti. Když jsem teď přijel do Prahy, večer jsem prospal, protože jsem byl unavený. Pořád nás to hodně baví, ale chováme se dospěle. V určitém momentu vám dojde, jaké jsou vaše priority. A pro mě je už dlouho prioritou odehrát nejlepší možný koncert.

A před dvaceti lety?

To si nepamatuju. Nic z toho. Upřímně.