RECENZE: Bezdomovecká Antigona nadchla pražské publikum

Lavičku v newyorském parku obývají tři bezdomovci - Rus Saša, Polák Blška a Portoričanka Anita. Každý má svou minulost i důvody, proč se na lavičce ocitl. Ale všichni sní o tom, že ji jednou opustí. Glowackého tragikomedie volně pracuje s motivy Sofoklovy Antigony. I tady jde o to pochovat důstojně, tedy podle představ bezdomovecké komunity, jednoho z nich, a i Glowackého Antigona končí poté, co se rozpadne její svět i sny, tragicky.

Režisér Emil Horváth svou inscenaci vložil do rukou zkušené herecké trojici, která přesvědčivě a s rozmyslem rozehrává osudy svých postav, od vnějších atributů až k bolavé minulosti. Patrné je to především na nepříliš sdělném Sašovi Braňa Bystrianského, který dost dlouho udržuje tajemství postavy, trýzněné minulosti talentovaného malíře, ruského Žida, v bývalém Sovětském svazu. Je prototypem bezdomovce-ztroskotavšího inteligenta, který už rezignoval na návrat k důstojnému životu. Blška je agresivnější, přímočařejší a čitelnější pragmatik, jemuž jde jen o to sehnat peníze na nejlevnější alkohol. Robert Roth ho rozehrává v přesné a detailní tragicko-komické stylizaci, jeho Blška je odporný i neodolatelný.  A herec při tom dokonale využívá i svou schopnost tělesného herectví.

Anita Táni Pauhofové je dojemnou groteskní studií ženy, o jejíž duševní způsobilosti lze sice pochybovat, nikoli však o jejím širokém srdci. Uvázaná k nákupnímu vozíku nacpanému bizarními krámy, vlaje po scéně v atraktivních legínách i špinavém kabátu jako klubko protichůdných pocitů a vášní. Čtvrtým parťákem této skvělé trojice je Alexander Bárta v roli policejního seržanta, který vnáší do inscenace humor a perfektně navazuje kontakt s diváky. Slovenská Antigona nadchla pražské publikum hereckým mistrovstvím protagonistů natolik, že téměř tříhodinové představení odměnilo dlouhým potleskem vestoje. Zaslouženě.

Festival pokračuje v neděli 7. června uvedením hry Ledňáček v podání Štúdia L+S.