Narodil se 2. května 1915 v Praze, pocházel z hudebně založené rodiny. Jeho dědeček byl významný český hudební nakladatel František Augustin Urbánek, v jehož rodinné firmě se vyučil v oboru knihkupectví a hudební nakladatelství. V letech 1935 - 37 a 1939 - 41 studoval na pražské Státní konzervatoři dirigování u Pavla Dědečka, ve skladbě byl v letech 1932 - 40 soukromým žákem Otakara Jeremiáše.

Svou první skladbu napsal Hanuš v roce 1936. Těžiště jeho tvorby je ve velkých formách, tematika jeho děl sahá od antiky přes častou inspiraci klasickou literaturou a dramatikou (Dante, Shakespeare ) až po současnost, často se dotýká zásadních mravních otázek. V hudebním odkazu znamená Hanušovo dílo důstojné pokračování linie nastolené především duchovní tvorbou Antonína Dvořáka a J. B. Foerstera.

Složil osm mší, kantáty a oratoria, mj. i velikonoční oratorium Ecce homo a Triptych ke cti sv. Anežky české Matka chudých; pět oper, z nichž Sluha dvou pánů pronikl úspěšně i na zahraniční jeviště, tři balety, sedm symfonií, koncerty pro sólové nástroje a instrumentální miniatury i písničky pro děti a školní sbory.

Kromě tvůrčí práce byl Hanušův život naplněn také editorskou a organizační prací - má zásluhy o notové edice díla Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha i Leoše Janáčka a o vybudování někdejšího vydavatelství Panton. Působil též v nakladatelství Orbis a Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění.