Vlastislav Matoušek: Rytmus a čas v etnické hudbě

Tak jako ostatní projevy kultury, i hudba je výrazně multikulturní jev a evropocentrismem deformovaný pohled na ni je dnes již nepřijatelným anachronismem. Harmonie a melodie, specificky evropské složky hudby, nejsou v etnické hudbě zásadním činitelem - tou je rytmus, hudební kinetika. Skladatel, etnomuzikolog, zpěvák, člen alternativních rockových skupin a hráč na exotické a folklorní nástroje Vlastislav Matoušek (1948) napsal studii o problematice kinetických jevů v etnické hudbě. Nejprve o metodě, pak o jednotlivých oblastech: arabský svět, Indie, Austrálie, Japonsko, Afrika; jedna kapitola je věnovaná např. i chřestidlům.

Připomíná, že i hudební teorie může výrazně přispět k pocitu naší sounáležitosti i s těmi nejodlehlejšími kulturami. Kniha je doplněna ilustracemi, partiturami, anglickým a německým resumé, bibliografií, diskografií, součástí publikace jsou dva zvukové CD nosiče. Na grafické podobě (včetně obálky) se podílel František Štorm. Neobyčejně povedené dílo.

Vydává Togga

Petr Kovařík: Klíč k rodným chaloupkám

Po Studánkách a pramenech Čech, Moravy a Slezska a Klíči k pražským hřbitovům sestavil autor album obrozenecky vlastivědné: posbíral padesátku venkovských stavení, v nichž se narodili význační lidé (jediná žena mezi muži - spisovatelka Růžena Svobodová). S medailony, fotografiemi a krátkým, většinou rodákovým vzpomínkovým textem je kniha především letní cestovní inspirací a nejen literární: Kovařík píše také o rodištích prvních dvou československých prezidentů Hodoníně a Kožlanech, o Kublově, kde se narodil skladatel Josef Leopold Zvonař (mj. autor písně Čechy krásné, Čechy mé), o Příboru a Sigismundu Freudovi či o Plánici u Klatov s domkem a pamětní světničkou elektrotechnika Františka Křižíka.

Vydává nakladatelství Lidové noviny

Ljudmila Ulickaja: Soněčka

Osm povídek a titulní novela koncentrují smutek, hořkou ironii i fatalitu Gogolů, Čechovů, Babelů, Achmatovových či Pasternaků do komorních příběhů z Ruska druhé půle 20. století. Autorka (1943) je objevem 90. let a po evropských úspěších dorazila konečně i do češtiny. Chcete-li té zemi porozumět, tady je jeden z klíčů.

Přeložila Helena Franková. vydává Bonguard