V roce 2009 jste se stala vítězkou soutěže Gospeltalent. Začínala jste tímto hudebním žánrem?

Přihlásila jsem tenkrát jednu svou gospelovou písničku do soutěže a podařilo se mi vyhrát. Jsem věřící, takže skládání gospelových písniček a textů pro mě bylo a je důležité. Věnuji se ale samozřejmě i jiným žánrům, tak jak je to na mých albech. Muziku tvořím, jak ji cítím, a zpívám o věcech, které žiju.

Hráváte i v kostelech?

Ano, řadu koncertů absolvuji v kostelech. Velice si je užívám, protože se v tom prostředí cítím takříkajíc doma. Navíc bývá v kostelech dobrá akustika. Musím ale přiznat, že skvělý pocit mívám i při svých vystoupeních v klubech a kulturních domech.

Na loňském albu Na pravom poludní gospelových písniček tolik není. Přibližujete se více k folku a blues…

Doprovází mě kapela, která víc tíhne k blues, a když už spolu hrajeme, tak spolu písničky i vytváříme. Pod těmi na posledním albu tedy nejsem podepsaná sama a ony nesou přirozený otisk svých autorů. Gospel tam ale je, možná jen není tak patrný. Každé mé album je jiné. První se jmenuje Vyzliecť si človeka a je laděné spíše do poprockového stylu. Druhé Dobrý deň, to som ja se nese v jemnějším folkbluesovém duchu. Je pro mě velký dar, že jsem mohla svá alba vydat. Za všechna jsem nesmírně vděčná. A pokud jde o gospelové písně, myslím si, že v budoucnu takové album vydám.

Jsou pro vás důležité texty písniček?

Jsou pro mě nejdůležitější. Prostřednictvím slov dávám srozumitelně najevo, co cítím a co prožívám.