Data pocházejí z globálního průzkumu trhu v roce 2014. Digitální trh rostl asi o 6,9 % na 6,9 miliardy dolarů a to představuje úctyhodných 46 % veškerého prodeje, uvedla BBC. CD, vinyly a další fyzická média tvoří dohromady dalších 46 % a zbytek tvoří různá práva na užití hudby ve filmech a reklamách. Celkové globální tržby nepatrně klesly o 0,4 %.

Singl Happy Pharrella Williamse byl loni nejstahovanější (13,9 miliónu), mezi alby patří prvenství soundtracku filmu Frozen (Ledové království). Je ale nutno dodat: legálně nejstahovanější, protože o skutečném počtu stažených mp3 ze všech světových úložišť nemá nikdo přesné informace, jejich objem pravděpodobně přesahuje legální prodeje, a ne o málo.

Pharrell Williams

Pharrell Williams

FOTO: Live Nation

Navíc legální stahování není tak rozhodujícím faktorem, jak by se mohlo zdát, nemalá část lidí si už nový pop ani nechce stahovat a stačí jim streaming.

Vinyl roste, ale nejde o pop

To se však netýká náročných fajnšmekrů. Vzdělanější dospělí posluchači si často kupují CD a hlavně velmi drahé vinyly, jejichž prodej neustále roste (za poslední rok neuvěřitelný nárůst o 54,7 %). Jde o jinou hudbu než v případě streamování – nejprodávanější vinyly jsou nejčastěji z oblastí klasický rock, blues, jazz.

Zájem o gramofonové desky stoupá několik let. Jen v USA se prodává kolem 6 miliónů gramofonových desek ročně, ve Velké Británii přes milión. Nejúspěšnější jsou desky Beatles, Jacka Whitea, Arctic Monkeys, Fleet Foxes, Black Keys nebo Pink Floyd.

Vinyloví nadšenci se skládají ze dvou skupin. První jsou veteráni, kteří s deskami vyrostli, a pak je tu část mladé generace, která se o hudbu hlouběji zajímá a chce něco skutečně vlastnit, což jim služby jako iTunes and Spotify neumožňují. Někteří je označují za „hipstery“.

Hudební trh celosvětově vydělal asi 14,97 miliardy dolarů za rok 2014, o rok dříve to bylo 15 miliard dolarů. Trh sice už dlouho klesá, ale velmi pozvolna, firmy tak stále vydělávají slušné peníze. Amerika je tradičně velmi silná, dokonce zaznamenala nárůst o 2,1 %, zatímco Evropané mají většinou menší zájem o kupování CD, vinylů a mp3. Japonsko zaznamenalo slušný nárůst v zisku z digitální oblasti poprvé za pět let, ale nelze hovořit o prodeji hudby, protože jde hlavně o streaming.

Streaming není zázračný lék

Je nutné dodat, že ten není zázračným lékem na všechny nemoci hudebního průmyslu, protože firmy na tom vydělají poměrně málo a umělci takřka vůbec nic. Model přehrání zdarma a placení za přidané služby už proto velkým hráčům moc nevoní.

„Potřebujeme urychlit nárůst předplatitelů – to je pozitivnější způsob, jak říct, že všechno už nebude zadarmo,“ přiznal letos v březnu nejmenovaný zdroj z hudebního průmyslu magazínu RollingStone. Na rovinu dodal, že jsou jen dvě možnosti – buď bude předplatitelský servis nějak vylepšený, nebo jednoduše zhorší to, co je zadarmo, čili na streamovacích stránkách bude méně písniček. Pak ovšem vyvstává otázka, jak chtějí konkurovat neoficiálním stránkám, kde je všechno zadarmo.

Jak ukázala statistika Nielsen SoundScan, streamování je mezi mladšími uživateli na vrcholu obliby. Jenže zlaté časy mohou skončit a někteří se možná rádi vrátí ke stahování mp3.

Samotní umělci si také stěžují na streamování, dostávají z něj totiž směšně málo peněz. Zpěvačka Björk označila současný model serveru Spotify za „šílený“.