Zvukový posun je markantní a vzhledem k tomu, že deska brzy odhalí kouzlo zvuku "čistých" nástrojů, na světě je největší pozitivum tohoto počinu. Banana je najednou panensky čistá, bez pachutí a příměsí. Takhle skutečně stojí její skladby: poctivě opracované, vycizelované, promyšlené.

Chybí texty

Na tom podkladu nyní spolehlivě vyniká zpěvačka Vladivojna La Chia. Má vynikající hlasovou výbavu, může si s ní pohrávat a dělat, nač si vzpomene. Ona se ale rozhodla vzdát komplexní síly a většinu skladeb (stejně jako na prvním albu) zpívá v jakési svahilštině (rozuměj pracovním jazyku bez stálého významu), a vědomě se tak zbavuje možnosti ucelené komunikace, k níž patří i smysluplný text.

Můžeme tak jen ze zabarvení hlasu vytušit, o co Vladivojně kráčí, co chtěla tím či oním úsekem říct. Mohla by zfleku namlouvat večerníčky, jak je místy infantilní. Když přezpívává text, je věc jasnější... Ačkoli se ukazuje, že se filozofických hloubek nedočkáme, spíše malování nálad.

Na nové desce Trip vymizela evokace bláznivých vokálních partů Ivy Bittové, které byly patrné na debutu. Ukázalo se naopak, že při troše systematické práce bude Vladivojna La Chia svým instrumentálním kolegům rovnocennou partnerkou. Zvláště pokusí-li se svým hlasem něco říct. Stávající kvílení totiž nebaví déle než jednu písničku. Přestože na ní kapela staví, je právě Vladivojna její nejslabší článek. Přitom skvělá hlasová výbava ji umožňuje během pár minut změnit pojev. To je příslib.

Banana: Trip

Universal Music, 52:05