Hlavní obsah

Budeš viset na první lucerně!

Právo, Petr Kováč

Přestupní stanice se mezi německy mluvícími emigranty říkalo Praze v letech 1933-1938. Město na čas poskytlo útočiště všem, kteří prchali před nastupujícím fašismem. Rakouský expresionistický malíř Oskar Kokoschka sem přijel z Vídně 25. září 1934.

Foto: PRÁVO - Peter Kováč

Karlův most a Karlovy lázně, detail Kokoschkova obrazu ze sbírek Národní galerie v Praze

Článek

Bylo to přesně dva měsíce poté, co několik ozbrojených nacistů proniklo do vídeňského kancléřství a po krátké honičce smrtelně zranili kancléře Engelberta Dollfusse, kterému k fyzické i politické záchraně nepomohla ani spolupráce jeho strany Vlastenecká fronta se stále agresivnějšími fašisty.

Kokoschka do Prahy dorazil autem společně s přítelkyní Edith Sachslovou a původně plánovaná krátká zastávka se nakonec změnila ve čtyři roky trvající pobyt. Na rozdíl od jiných emigrantů měl osmačtyřicetiletý malíř v Čechách zázemí. Narodil se sice v Dolních Rakousích, ale rodina pocházela z Podřipska z vesnice Radčiněves.

Děda Václav Kokoschka byl zlatníkem a v Praze mu patřil dům U Ježíška ve Spálené ulici, kam občas zavítali i Bedřich Smetana a Antonín Dvořák. Navíc sestra umělce Berta Patočková-Kokoschková žila od roku 1919 v Praze a patrně právě ona svého bratra do Čech pozvala.

Nejen Pablo Picasso

V Praze nepatřil Oskar Kokoschka k neznámým tvůrcům. V prosinci 1933 mu uspořádal úspěšnou výstavu obchodník s obrazy Hugo Feigl ve své galerii, která se nacházela na Smetanově nábřeží, kde dnes sídlí sdružení grafiků Hollar. On také po příjezdu Kokoschky zařizoval většinu jeho zakázek v době pražského pobytu. Provázel ho po městě, a dokonce s ním hledal i motivy, které by mohl malovat pro české zákazníky. Celkem tak vzniklo šestnáct expresionistických panoramat Prahy.

Feigl malíře seznámil také s prezidentem T. G. Masarykem a domluvil jeho portrétování. O Kokoschku měl pražský obchodník zájem i v době emigrace v New Yorku. V roce 1944 dohodl prodej malířova Masarykova portrétu do Pittsburghu. Výtěžek z prodeje byl použit na podporu československých válečných sirotků.

Kokoschka však nemaloval jen Hradčany a portréty, což byly dvě hlavní zakázky, kterými se v Česku živil. Nesmířil se s rolí politického emigranta, který nečinně prchá před řáděním nacistů, aby našel trochu klidu tam, kde to ještě jde. Společně s Picassem byl nejslavnějším z moderních umělců, kteří vyjádřili odpor vůči tomu, co se v dubnu 1937 stalo ve Španělsku, kde německé letectvo 26. dubna vybombardovalo město Guerniku, aby zlomené Baskicko padlo do rukou fašistického generála Franka.

Pomozte baskickým dětem!

Kokoschka se stal autorem plakátu Pomozte baskickým dětem! Vlevo je na něm vidět letadlo bombardující město, kde na ulicích leží mrtvoly, vpravo nahoře je pohled na Prahu a vpravo dole dívka, která pomáhá dvěma dětem. Podle typu tváře je téměř jisté, že jde o Oldu Palkovskou, dceru v Praze usazeného právníka a sběratele umění Karla B. Palkovského.

Kokoschka dívku poznal hned na podzim 1934 a ke zděšení rodičů si ji začal namlouvat. Věkový rozdíl mezi nimi byl dvacet devět let. Palkovský dceru poslal nejprve do Paříže a pak na delší čas do Londýna, aby se vyléčila ze závislosti na Kokoschkovi, ale vše bylo marné. Touha byla silnější. Malíř namaloval několik obrazů, kde je Olda vyobrazena a zjevně ji umístil jako dominující postavu i na svůj plakát.

Litografie Pomozte baskickým dětem! o rozměrech 114 x 82 centimetrů je nyní zastoupena do 26. června na vynikající výstavě ve Veletržním paláci Kokoschka a Praha. Není to nijak pohledné dílo, ani umělecky objevné a vzniklo nepochybně rychle, ale působilo víc, než se očekávalo. Vyvolalo společenský skandál a hodně se o něm hovořilo. Podnítilo i vzdor.

Foto: katalog výstavy Kokoscha a Praha

Plakát Pomozte baskickým dětem!

Přes noc Kokoschkův plakát vylepovali na nárožích v Praze studenti, a přes den ho zase strhávala pražská policie, kvůli hrozící diplomatické roztržce s Německem. Letadlo německé letky se navíc na plakátě křídlem téměř dotýkalo Hradčan. Šlo o jasné varování, že Prahu nečeká nic radostného. Pro malíře to bylo velice osobní dílo. Běžně podepisoval svoje obrazy iniciálami OK, ale na plakát dal celé příjmení, dokonce zřetelně červenou barvou

Rozřezaný obraz

Kokoschka později vzpomínal, že mu nacisté v německém rozhlasovém vysílání z Vratislavi otevřeně vyhrožovali: „Až přijedeme do Prahy, budeš viset na první lucerně!“ Pro strach měl ale uděláno. S jeho jménem byla spojena v Čechách i existence spolku Oskar-Kokoschka-Bund, který sdružoval umělce-emigranty protifašistické orientace. Jeho členové se pravidelně scházeli a pořádali kulturní akci dokonce v Liberci, který byl baštou Henleinových sudetských Němců.

O plakátu Pomozte baskickým dětem! Kokoschka později tvrdil, že vznikl i jako jeho reakce na barbarské události odehrávající se v německé kultuře. Tvorba řady osobností moderního umění byla označena za zvrhlé umění a v roce 1937 se uskutečnila čistka v německých muzeích ve snaze zbavit se obrazů a soch, které Hitler a jeho pohůnci označovali za degenerované výtvory psychicky pomatených umělců židobolševické orientace.

Na seznam zapovězených se dostal i Kokoschka, který měl v Německu řadu nadšených sběratelů. Celkem bylo zabaveno 28 Kokoschkových obrazů a několik set grafik a kreseb. „Odpověděl jsem plakátem v ulicích Prahy, na němž jsem v Čechách agitoval za přijetí baskických dětí, obětí fašistického přepadení města Guerniky, a zároveň jsem varoval před očekávaným přepadením Prahy.“

Nenávist vůči Kokoschkovi byla tak značná, že gestapáci na jaře 1938 při domovní prohlídce ve Vídni rozřezali jeden malířův obraz, který pak byl v listopadu téhož roku v poničeném stavu ukázán v Paříži jako varování kulturní veřejnosti na výstavě svobodného německého umění.

Portrét z Moravy

Foto: katalog výstavy Kokoscha a Praha

Autoportrét zvrhlého umělec, 1937, Skotská národní galerie moderního umění, Edinburgh

V závěru roku 1937 měl Kokoschka problémy s ledvinami a několik týdnů ležel v nemocnici na severní Moravě. Během ozdravného pobytu u přátel ve Vítkovicích vznikla podobizna, kterou sám ironicky nazval Autoportrét zvrhlého umělce. V dopise s náčrtkem obrazu, který poslal do Paříže historiku umění Paulu Westheimovi, napsal, že to považuje za možnost pro nové pojetí portrétu. Jedna část tváře je mladistvá a optimistická, druhá je starší a skeptická. Obraz měl politický podtext nejen svým názvem. Kokoschka psal, že ho maloval v době, kdy část veřejnosti už podlehla nacistické propagandě a část se jí bála jako nakažlivé nemoci. Nejistý se cítil i v Praze, kde si i dopisy nechával posílat na cizí jméno. Částečným uklidnění bylo, že 30. července 1938 mu bylo přiznáno československé státní občanství. Pak ale přišel mnichovský diktát a Němci začali s okupací Sudet. Kokoschka věděl, že je zle, což vyjádřil i velmi osobním obrazem Červené vejce, který máme v pražské Národní galerii.

Evropan Kokoschka

Olda a Oskar 18. října 1938 odletěli do Londýna, kde v roce 1941 uzavřeli manželství. Na Prahu si umělec vzpomněl ještě v srpnu 1968. Namaloval tehdy dvě žáby na prameni, jak tupě civí na pohasínající oblohu. Na zadní stranu napsal: Evropský západ slunce, Praha 23. 8. 68. Ten den začala v Moskvě jednání o legalizaci vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Foto: katalog výstavy Kokoscha a Praha

Olda, Fondation Oskar Kokoschka Vevey.

Olda Kokoschková ještě v listopadu 1991 přijela do rodné Prahy. Tehdy mi řekla: „Kokoschka nepatřil k žádné politické straně. Sympatizoval však se sociálně orientovaným hnutím. V Praze chtěl zůstat pár dní, nakonec tam souhrou okolností prožil několik let velice plodné práce. Často se mluví o exilu. Pro něj to nebylo vyhnání. Cítil se jako Evropan a byl tady všude doma. Jiné by to bylo, kdybychom museli odjet do Ameriky, což jsme původně měli v úmyslu. Ale zůstali jsme v Anglii a pak se usadili ve Švýcarsku. Když jsem redigovala Kokoschkovy dopisy pro jejich knižní vydání, našla jsem v jednom velmi starém listě z 20. let zmínku: Chtěl bych mít jednou domek u Ženevského jezera. Bylo to splnění snu.“ Kokoschka zemřel 22. února 1980 ve švýcarském Montreux.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám