Zaplněnému sálu se dostalo proti albu několika změn. Místo Slovenské filharmonie zaujala PKF – Prague Philharmonia ve větším obsazení, zůstal dirigent Aleksandar Markovič i hosté, sopranistka Ivana Veberová a basista Peter Mikoláš. Na rozdíl od desky nezazněly dvě árie (z Massenetovy opery Herodiade a ze Stravinského Oidipus rex) a árii Médey z Cherubiniho stejnojmenné opery zpívala místo Peckové s velkým úspěchem Ivana Veberová.

Pecková měla dost příležitostí v dalších áriích a scénách ukázat, že se v albu hříšných hrdinek našla, a svým zastřeným hlubokým hlasem jim dodala nejen pěveckou krásu, ale i interpretační moudrost spojenou s vlastním životním prožitkem.

V příštích reprízách koncertu by však dirigent Markovič s orchestrem měli více dbát na zvukové poměry místa koncertu – v menším Rudolfinu byla zejména v první polovině přehnaná dynamika velkého obsazení PKF v kontrastu ke srozumitelnosti přednesu sólistky, kterou orchestr přehlušoval.

Celkově i se závěrečným požehnáním albu přítomným kardinálem Dukou, po kterém následovalo umělecké vyvrcholení večera s árií z oratoria Julese Masseneta Maria Magdalena, byli posluchači svědky koncertu hodného významu alba.