Do Hollywoodu se dostal díky výkonům ve filmech svého krajana Paula Verhoevena a také díky tomu, že umí několik cizích jazyků, z nichž nejbližší je mu angličtina. „Samozřejmě je akcent omezující, vždycky musím hrát cizince, a to nejen v amerických filmech. Už jsem také používal ve francouzském filmu německý akcent.“

Diváci Febiofestu mohli Krabbého vidět mimo jiné v titulní roli německého snímku o Albertu Schweitzerovi. „Přečetl jsem asi třicet jeho knih, mluvil se členy jeho rodiny, s níž neměl kvůli množství práce ideální vztahy. Vždycky je pro mě důležité znát dokonale postavu, kterou hraji, znát i její minulost a rodinné vztahy. A to nejen u skutečných postav, u těch fiktivních mi o nich musí všechno říci jejich autor.“

Sám pracuje i jako režisér, prý proto, že se mu občas nelíbilo, jak si režiséři vedou, a měl na to jiný názor.

„Navíc jsem původně studoval malířství, což je v naší rodině dědičné, a režírování je vlastně vizuální umění: režisér si musí celý film nejprve představit v hlavě. Já si všechny záběry kreslím.“

V rámci pobytu uspořádal i workshop na DAMU. „Studenti chytře reagovali na to, co jsem jim říkal. Strávil jsem s nimi dvě hodiny, zkoušeli jsme dvě scény a oni byli stále lepší a lepší. Ukázalo se, že všichni herci na světě mají jeden společný jazyk,“ pochválil české studenty.