Ribot se objevil v řadě významných avantgardních uskupení jako Lurieho Longue Lizards, Foetus a různé projekty Johna Zorna včetně Masady Guitars nebo Electric Masady. Především ale doprovázel Toma Waitse, poprvé v roce 1985 na desce Rain Dogs. Hrál ale i na Frank's Wild Years, Big Time nebo Mule Variations a naposled na Bad As Me z roku 2011. Dokonale se na něj hodil drásavý zvuk, jaký doloval z kytary i banja.

To, že má Ribot blízko k syrovým písničkářům, potvrzuje i jeho spolupráce s Elvisem Costellem na albech z přelomu osmdesátých a devadesátých let i s Marianne Faithfull.

Právě u těchto tvůrců dokázal spojit své zkušenosti s avantgardou i soul bluesové kořeny, z nichž vycházel. Léta doprovázel osobnosti typu Brothera Jack McDuffa, T-Bone Burnetta a Wilsona Picketta.

Ribot se věnoval i latinskoamerické hudbě, když spolupracoval s Viniciem Cantuariem, Sierrou Maestrou a Marisou Monte. Vedl i vlastní skupinu Los Cubanos Postizos, která hrála písně Arsenia Rodrígueze.

O jeho kvalitách svědčí, že si ho vybrali jako spoluhráče Medeski, Martin & Wood, jazzmani Jon Scofield, Dianna Krall i McCoy Tyner stejně jako The Black Keys nebo Robert Plant na svém albu s Alison Krauss.

Jako hráč se totiž cítí omezen tím, že je levák, přeškolený na kytaru pro praváky: „Ten limitující faktor jsem nejsilněji vnímal, když jsem hrál s varhaníkem Jackem McDuffem - a zjistil jsem, že asi sotva dokážu nahradit jeho dřívějšího kytaristu George Bensona.”