Čtenář se může dohadovat, zda inspirací byla otázka obecnějších symbolů, jako je řeč, osoba Ježíše Krista či Jan Hus nebo Jan Palach. Připomíná se potřeba zamyslet se vlivem prožitků z vězení nebo nutnost vyjádřit se – ve fiktivním dialogu s Ježíšem – k reálně podobě ideálů listopadu 89.

S vědomím, že jak Palach, tak především Hus inspirovali autorku k řadě knih, je zřejmé, že prvotní byla potřeba uvést reformátora do širších společenských, historických i osobních souvislostí. Zdůraznit, že mu šlo o mravní zásady vycházející z evangelia, bez nichž nelze vyznávat hodnoty, jimiž inspiroval evangelické rytíře Kristovy, jak Kantůrková pojmenovává husitská vojska. A stanovit měřítka vypjaté mravnosti, která dodnes nelze přehlížet.

Kolik se toho však v životě opakuje? klade si autorka v knize otázky související především s Husem. Od přátelství s Křišťanem z Prachatic přes farizejskou proměnu druha Štěpána z Pálče v účastníka obžaloby až po literární příběh dívky Andrey Zoulové. Dcery muže stavícího se moci králova zmocněnce, arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka, který ho potrestal na hrdle. A byl to Hus, kdo se právě Andreou nechal inspirovat ke spisu Dcerka. Úvahám a radám o jejich „ctném“ životě.

Je to stylově málo sourodá kniha, kterou však spojuje jedna myšlenka – z čeho vychází Husovo mravní poselství a nakolik se stalo příkladem či mementem. Proto další odkazy na osudy člověka, rozprsklého z Afriky do širého světa, na dvanáct apoštolů i na dvanáct postav kolem úmrtního lože muže – nejmenovaného prezidenta z 20. století, který poslal na smrt přátele a spolupracovníky, aby uchránil sebe.

Poslední text – úvaha Moc bezmocných – je pokusem o kritický portrét Václava Havla, s nímž prožila autorka s manželem Jiřím Kantůrkem řadu těžkých, ale i radostných let. V disentu i poté. Snad je to malým prostorem nebo ještě stále nedlouhým časovým odstupem, že působí ze všech textů nejtorzovitěji. Nicméně je upřímnou a čestnou výzvou k reflexi prožitého. Vždyť Havlovy vize i činy jsou pro mnohé stále měřítkem hodnoty vlastního snažení. A hodnocení si také zaslouží. Tady jde jen o výzvu, odpověď společnost teprve čeká.