V podkrovním osvětleném prostoru, protkaném masivními trámy, zavěsil a postavil kurátor Martin Hlubuček skleněné artefakty tak, aby tvořily s daným prostorem prazákladní jednotu. Návštěvníka, který vstoupí do interiéru, hned ve dveřích přivítá velké skleněné oko. To levituje společně s nosnou průsvitnou deskou v abstraktním univerzu. Díky tomu získá každý příchozí pocit, že se bezděky stává účastníkem něčeho magického a rituálního.

Možná je to tím, že Lhotský používá prastaré technologie, vynalezené Egypťany. Koneckonců oko bylo pro ně zásadním symbolem, který doprovázel boha Hóra v boji dobra proti zlu.

Výše uvedený pocit podporuje i moment, kdy se skloníme co nejblíže k jednotlivým artefaktům. Mísy, vázy či stély mají svou vlastní strukturu. Často jsou složeny téměř z prazákladních částic, tvůrce jde k podstatě věci a upozorňuje na esenciální základ světa. Kdybychom se jich dotkli, pocítili bychom elektrizující pulzaci zpracované skleněné matérie.

Lhotský využívá všech prostředků k vytvoření silného dojmu. Kromě tvaru sází také na transparentnost barev. Někde mu stačí průsvitnost skleněné desky prostoupit stíny, které vytvářejí okolní předměty. U válcových váz akcentuje jejich tvar strukturou černých ornamentálních ozdob.

Masivní oblost velkých mís proniká výraznými barvami. Rudou, modrou, žlutou i jemně zelenkavou. Odlesky světla na nich vytvářejí další ozdobné prvky, takže můžeme jejich strukturu obdivovat z několika vizuálních rovin.

Zdeněk Lhotský se představuje jako tvůrce, který o podstatě daného uměleckého předmětu především hluboce přemýšlí. Touží do něj dostat i něco navíc. Jeho cílem je na první pohled mrtvou hmotu zdynamizovat.

Díky svým technologickým znalostem a dovednostem dokáže skleněným objektům doslova vdechnout život.

Zdeněk Lhotský
MA’MA Club Gallery, Ostrava, do 5. března

Celkové hodnocení: 90 %