Článek
Katy Perry totiž dala hned s úvodní písničkou Roar bez skrupulí najevo, o co v jejím případě půjde. Muzika hrála a na pódiu nebyl jediný muzikant, vokálů bylo ve zpěvu rovnou několik, leč na pódiu nebyl jediný vokalista, a hlas Katy Perry zněl jasně a zřetelně, protože plynul do haly minimálně částečně z playbacku. Zpěvačka si ho pak naživo doplňovala.
A přestože po třech písničkách dorazili muzikanti i dvě vokalistky, bylo evidentní, že jejich přítomnost je spíše okrasná. Však také nástroje obou kytaristů ve tmě hezky svítily a za několik okamžiků dokonce chrlily ohnivé jiskry.
Katy Perry vystupovala v Praze poprvé.
Velkému pódiu dominovala zadní projekční stěna ve tvaru pyramidy, dvě mola vyhnaná ze scény se spojovala až uprostřed haly a nad pódiem visela konstrukce, na které se občas houpali tanečníci i Katy Perry. Na té druhé pak zpěvačka poletovala během skladby Walking Air nad scénou a působilo to velmi roztomile. Že by to ale její výkon a zručnost kapely nějak zvýraznilo, to rozhodně ne.
Katy Perry pro všech šest částí koncertů vystřídala šaty a mezi písněmi se snažila s diváky komunikovat mimo jiné v češtině, což působilo poněkud křečovitě, protože například slovo „děkuji“ nebyla schopna říct ani po několika pokusech.
Kromě toho přičinlivě trsala po boku svých tanečníků, případně pochodovala v jejich čele na pódiu. Působilo to všechno jako cvičení na spartakiádě, pokud tedy na ni vzpomeneme jako na hromadné tužení party a ideologie pohybem.
Katy Perry k tomu rovněž využívala zadních projekcí, jejichž animovaná podoba se asi také nepotkala se vkusem všech lidí v hale. Byla totiž naivní až dětinská, zejména pak ztvárnění života koček v jakémsi Kittywoodu.
Katy Perry složila program z několika vizuálně odlišných částí.
Nejvíce prostoru ke zpěvu si Katy Perry udělala ve střední části večera, která měla akustickou podobu. V tomto momentě snad poprvé zpívala do mikrofonu bez vokálních doprovodů z playbacku, nepočítáme-li podporu obou vokalistek. Ve třech písničkách, z nichž v jedné hrála na akustickou kytaru, ale o svých kvalitách až tak nepřesvědčila. Její projev je zaměnitelný, intonačně trošičku haproval a strhující zrovna nebyl.
A tak se nakonec ukázalo, že spartakiádní cviky Katy Perry spojené s cirkusovými prvky a zpíváním s pomocí předtočených linek jí vlastně dělají tak dobře, že to její umělecká cesta zkrátka být musí. Do noty jí hraje fakt, že takhle se to dnes ve světovém popu prostě dělá.
Oč přesvědčivější bylo vystoupení britské zpěvačky Charli XCX, která svým půlhodinovým setem večer zahájila. Zpívala naživo, doprovázela ji kapela složená ze tří hudebnic, a byť linky kláves zněly z dohrávek, měly díky převážné živosti jinak bytostně popové písničky jiskřivý rockový charakter daný tradičním nástrojovým složením kapely. Došlo především na skladby z letošního alba Sucker a již při té druhé se diváci v hale ke zpěvačce přidali, zpívali s ní a tlaskali do rytmu.
Charli XCX večer skvěle zahájila.
V tak masovém měřítku se je Katy Perry podařilo strhnout až v samotném závěru koncertu, i když v její prospěch zase hrál počet rozsvícených mobilních telefonů v hale při baladách.
| Katy Perry, Charli XCX |
|---|
| O2 arena, Praha, 23. února |
Celkové hodnocení: 55 %
Může se Vám hodit na službě Zboží.cz: