Zlatá mince patří k nejvýznamnějším numizmatickým památkám moravskoslezského pomezí a je od počátku předmětem značného zájmu ze strany odborných badatelů. „Jedním z důvodů je fakt, že na světě je znám pouze jediný exemplář této mince,“ uvedla mluvčí muzea Romana Cieslarová.

Kolem používání těchto dukátů není do dnešních dnů jasno. Předpokládá se ale, že motivy zavedení nákladné zlaté ražby před rokem 1434 byly spíše prestižního než hospodářského charakteru. „Zdá se, že už v době ražby nebyla mince užívána jako běžné platidlo, ale měla spíše manifestovat prestiž svého vydavatele,“ říká autorka výstavy Ilona Matejko-Peterka.

Poprvé v novodobé historii byla mince zdokumentovaná ve třicátých letech minulého století, kdy se dukát objevil v německých aukčních katalozích. Národnímu muzeu v Praze jej později darovala Numizmatická společnost československá, která ho zakoupila v dražbě.

Prodloužená výstava

Opavská výstava Země a její pán, jejíž součástí se dukát na jeden týden stal, ukazuje zejména život historických vládců Slezska, bude pro velký zájem prodloužena až do 5. července. Dalším velkým lákadlem výstavy je rituálně zlomený meč posledního Přemyslovce, ratibořského knížete Valentina Hrbatého.

Expozice je divácky velmi atraktivní. „Ukazuje život členů významných panovnických rodů, aristokracie, ale také církevních představitelů, měšťanů a také poddaných,“ říká koordinátor výstavy Ondřej Haničák.

Výstava Země a její pán nabízí celkem 260 exponátů, které jsou součástí sbírek Slezského zemského muzea i mnoha dalších domácích a zahraničních institucí. Zároveň se mohou návštěvníci seznámit s aktuálními výsledky průzkumu, který od loňského léta provádějí archeologové v podzemí opavského kostela sv. Ducha.