Kresbu používal Michelangelo pouze jako pracovní pomůcku, sbírku tedy tvoří vesměs studie k plastikám a nástěnným malbám. Svoje skici zásadně neprodával, ač o ně byl mezi sběrateli zájem. Raději prý jimi topil ve své dílně. Jen několika oblíbeným žákům či kolegům se dostalo té cti, že dostali jeho kresby darem - ne však pro umělecké sbírky, ale k napodobování, aby se naučili kreslit.

Vídeňská výstava Michelangelo a jeho doba nabízí na 100 kreseb. Jen menší část z nich je od samotného mistra, zcela převažují díla jeho žáků a obdivovatelů, ale také konkurentů. Nechybí tam několik prací Leonarda da Vinciho, početně je zastoupen Rafael Santi, pro něhož se Michelangelova Sixtinská kaple stala velkou školou umění.

Část studií a skic se vztahuje k velké zakázce, kterou Michelangelo dostal od florentské městské rady. Šlo o nástěnnou malbu pro radnici věnovanou bitvě mezi Florenťany a Pisánci u Casciny. Vídeňská výstava nabízí několik Michelangelových přípravných studií, které zachycují nahá těla vojáků. Jsou to mistrovské akty v dějinách umění.

Obsáhlý soubor prací florentských i římských malířů dokazuje, že Michelangelova práce byla velmi často napodobována a imitace jsou někdy tak přesné, že se pro historiky umění otevírá velký problém identifikace toho, co opravdu vytvořil božský genius a co jeho méně slavní současníci.

Počet originálů klesá

Německý badatel Alexander Perrig, který už půl století do nejmenších detailů zkoumá Michelangelovy kresby, postupně zredukoval jejich počet na pouhých 125 autentických kusů. Všechny ostatní přiřknul jen mistrovým žákům a napodobitelům. Do té doby byly originály spatřovány v mnohem větším počtu děl.

Odhalit skutečné originály umožňuje právě jen přímá konfrontace děl učitele a jeho žáků, kterou nabízí vídeňská výstava.

Michelangelo a jeho doba

Albertina, Vídeň 9. července - 26. října, po - ne 10 - 18 hodin, středa do 21 hodin. Repríza výstavy se uskuteční v Guggenheimově muzeu v Bilbau ve Španělsku od 15. listopadu 2004 do 13, února 2005.