Odpovídalo to duchu doby, kdy se písničkáři sdružení okolo Šafránu obraceli k lidové písni. I texty zdůrazňovaly návrat ke kořenům, k přírodě, kterážto reakce na mrazivou normalizaci připomíná přístup umělců v době první světové války nebo za dob protektorátu.

Ulrychovi se ovšem nezřekli své předchozí tvorby, na desku zařadili v nových úpravách známé písně Jízda králůJavory, které do ní skvěle zapadají. Zůstali také věrní ryze autorské tvorbě, klenoucí se jako most od minulosti k současnosti. Snoubily se v ní postupy lidové hudby s prvky folkrocku, zřetelnými v obrovském drivu. V pojetí flétny pak je patrný vliv Jethro Tull.

Léta neubrala nahrávce nic na síle. I v době, kdy se do módy dostal folklór rock, u jehož kořenů stojí právě Javory, zůstávají Ententýny výjimečnou deskou. Javory totiž nekončily u schematického spojení svou světů, kdy se hrají lidové písně v nových aranžmá s rockovou rytmikou, nepřiživovaly se u odkazu předků, ale snažily se jej citlivě rozvíjet. I bez baskytary a bicích mají jejich písně blízko k rocku.

Vančurovský Příběh

Koncepční Příběh z roku 1987 volně inspirovaný románem Vladislava Vančury Markéta Lazarova je dalším v řadě alb, které sourozenci věnovali zbojníkům, z nichž nejslavnější je Nikola Šuhaj loupežník. Tak výjimečné ovšem není, zajímavé ale je především proto, že soubor na něm pracoval s bohatou instrumentací, kde dostala prostor trubka jazzmana Václavy Týfy, kytara Ivana Koreného a klávesy Ivana Cíle. Ukazuje, jak se Petr Ulrych, který tentokrát využil i kláves, snažil reagovat na aktuální trendy a přizpůsoboval mu zvuk, aniž by se zřekl svého přístupu. Většinu se mu to podařilo, syntezátory do soundu kapely zapadly, vadí jen bicí automat.

Brothers Records: 41:33 a 40:25