Berlinale září ženskými hereckými hvězdami

Jejich představitelky - Nicole Kidmanová, Juliette Binocheová, Charlotte Ramplingová - ani ostatní herečky na rozdíl od svých postav na první pohled netrpí. S úsměvy zářivými stejně jako jejich róby přicházejí po červeném koberci do festivalového paláce a cestou rozdávají autogramy a krátká interview televizním reportérům. Na druhý pohled si do kabátů a šál zachumlaní šťastní fanoušci, kteří se dostali až těsně k zátarasům, nemohou nevšimnout husí kůže na odhalených pažích a lehké strnulosti promrzlých tváří. I povinnosti hvězd si zkrátka žádají své…

A festival se těší a doufá, že některá z nich bude se svým filmem následovat mužské hrdiny loňských filmů, kteří se z Berlinale dostali až do oscarových nominací.

Grandhotel Budapešť loni festival zahajoval a dostal pak Velkou cenu poroty, Chlapectví zase Stříbrného medvěda za nejlepší režii Richarda Linklatera. Oba teď s devíti a s šesti oscarovými nominacemi netrpělivě čekají na verdikt Americké akademie filmových umění a věd, který padne v Los Angeles již 22. února.

Oscarová očekávání tak stojí i za titulkem festivalového deníku Pět berlínských oscarových nadějí. A většina z nich se týká právě ženského údělu.

Královna pouště režiséra Wernera Herzoga s Kidmanovou v titulní roli britské spisovatelky, archeoložky a kartografky Gertrudy Bellové to ovšem asi nebude. I když - kdo ví, možná právě až naivně napsaný a s hollywoodským rozmachem a přímočarostí natočený snímek akademiky osloví, byť Kidmanová v roli mladé zamilované dívky nepůsobí zrovna třikrát přesvědčivě.

To už spíše Juliette Binocheová jako manželka amerického polárníka Pearyho v zahajovacím filmu španělské režisérky Isabele Coixetové Nikdo nechce noc trpí v eskymáckém iglú tak sugestivně, že jí to každý rád uvěří. Film je bohužel natolik rozvlekle natočený, že v první polovině může diváky pohodlně uspat, takže si ono utrpení v mrazu a ve tmě už pořádně neužijí. Tenhle film ani ve velmi optimistických očekáváních do oscarových nadějí nepatří.

Zatím nejvíc přesvědčila skvostná britská herečka Charlotte Ramplingová ve filmu 45 let režiséra Andrewa Haigha.

Hraje osmašedesátiletou ženu (a právě tolik Ramplingové je), která chystá velkolepou oslavu 45. výročí svatby – manžel na tom není zdravotně tak dobře, aby se čekalo na svatbu zlatou.

A znenadání přijde dopis, z něhož vyplyne, že kdyby nezemřela dávná láska jejího muže, velmi pravděpodobně by teď nebylo co slavit a manžel by žil s někým úplně jiným. Znamená to, že Kate byla celých těch 45 let jen náhradnice? Ramplingová si za své bezchybné emotivní herectví, jímž dojala i otrlé novináře, vysloužila ovace a mluví se o ní jako o jedné z kandidátek na Stříbrného medvěda za herecký výkon.

Největší nával byl ale zatím na tiskovou konferenci s Natálií Portmanovou a Christianem Balem, kteří hrají ve filmu Terrence Malicka Knight of Cups (Rytíř pohárů).

Tlačenice nejen v sále, který byl plný ještě před koncem filmu, ale i u četných televizních obrazovek. A všechny zajímalo především jedno: o čem to bylo?

A protože Malick nepřijel, odpovídal za něj Bale, který hraje hlavní postavu, ale moc toho sám nevěděl: „Terrence má zajímavý přístup, neřekl nám, o čem to je. Mluvili jsme spolu jen o tom, kdo je moje postava. Říká tomu, že nás torpéduje, aby dostal syrovou reakci. Můj Rick je člověk, kterému se splnily touhy, ale cítí prázdnotu. Zná ty správné lidi, má pozvánky všude, ale je v něm neklid. Je na cestě a sám úplně neví, k čemu povede.“

Natalie Portmanová si dala po dítěti dvouletou hereckou pauzu. „Tohle bylo sice krátké, ale docela intenzivní natáčení, ale víc času jsem strávila nahráváním voice overu než samotným hraním. I tak to byl pro mě zážitek, jsem celoživotní Malickovou fanynkou, protože točí vizuálně i emocionálně působivé filmy,“ řekla Portmanová.

Ve čtvrtek má na festivalu premiéru Popelka Kennetha Branagha, což je další z berlínských oscarových nadějí a další film s velkou ženskou hrdinkou.