Pražské kvarteto je na scéně už od konce devadesátých let, ovšem výrazněji na sebe upozornilo teprve loni, kdy vybojovalo druhé místo v soutěži Coca-cola PopStar. Již tehdy bylo patrné, že doba vzestupu je teprve před ním. Entuziasmus a odhodlání rozhodly o tom, že to nebyl pocit lichý.

"Zvuk Post-It je na desce uhlazenější než ve skutečnosti," přiznává kytarista Porne. "Ve studii jsme propadli kouzlu pomocných zvuků samplů. Byla to alchymie. Práce s nimi je přitažlivá, ale když je jich mnoho, hudbu nemilosrdně zabijí."

Inspirovali se u crossoverových skupin konce devadesátých let, ovšem mají poměrně charakteristický zvuk. V refrénech se zpěvák Cz´enda pokládá do sametových vokálů, které krásně klene. Spolu s jeho výrazem, z něhož je více než školenost patrná důslednost a touha, dávají desce statut té, která se s ostatními neplete.

"Texty dělám na hudbu, vycházím z pocitu, který z ní mám. Nikdy jsme o nich v kapele moc nemluvili, je to moje záležitost, kluci mi dávají volnou ruku. Původně jsem se nechtěl k ničemu vyjadřovat, ale jak se tak dívám kolem sebe, vidím, že jsem mohl. A v budoucnu určitě budu," vysvětlil Cz´enda.

Post-It patří na české rockové scéně k progresívním skupinám, které přinesly nový tepot. Kromě nich proto nepřehlédněme například Status Praesent, Cocotte Minute, Mata Hari, Fourth Face, Imodium, The Switch a další. "Netajíme se tím, že bychom chtěli rozpoutat novou rockovou revoluci," prozradil na závěr baskytarista Kapíno.