"Pomohlo nám to ale dostat se na Valašský špalíček, kde nás uvedli jako objev Indies. Na festivaly je těžké se dostat. Žádná otevřenost tam nepanuje. Pokoušíme se o to už deset let. V Českém Brodu nám řekli, že si tam zahrajeme, jen když odkoupíme 30 vstupenek, které sami prodáme. Když jsem poslali nahrávku do Trutnova, řekli nám, že je to sice skvělé, ale že si stejně nezahrajeme," řekl Novinkám Sameš.

Funk jen jako koření

Skupina přitom svůj sound obohacuje o prvky funku, které je u nás v posledních letech hodně populární. "Funk máme rádi, je živelný, je to muzika, která člověka rozehřeje, což nám sedí. Naší drogou je živé hraní, a tak čím víc funku, tím líp."

Sameš si však uvědomuje, že orientovat se pouze na funk by bylo omezující: "My na funku nestavíme, víme, že je to slepá větev, protože nabízí jen určitý počet prvků. Neuzavíráme se jiným stylům, jdeme o to, aby naše hudba byla pestrá. Z odlišných vlivů vzniká hudba, kterou hrajeme."

A Samešův vkus potvrzuje, že záběr má opravdu široký. "Na rozdíl od dřívějška, kdy jsme byl elitář, poslouchám nyní úplně všechno, nejvíc jazz. Je výrazově nejbohatší a vyžaduje aktivní poslech, člověku nic nenutí, musí si sám objevovat, co v něm je."