Je to největší akce, kterou jste kdy organizoval?

Určitě. Z hlediska počtu diváků i daného prostoru. A je to velká výzva, spousta věcí je pro mě nová. Člověk musí přemýšlet hlavně o tom, aby lidé v tak velkém množství dobře viděli a aby se dívali tam, kam si přejete vy. V divadle to máte zajištěné – všichni koukají dopředu. V sobotu budeme uprostřed náměstí a lidé budou všude kolem…

Jste hodně nervózní?

Jsem. A také unavený. To spolu souvisí.

Z čeho máte v tuto chvíli největší obavy?

Hlavně abych nezkazil práci jiných. Program zahájení totiž připravovala řada lidí, skládá se z velkého množství materiálů. Každá z použitých věcí by obstála sama o sobě, když je vidíte samostatně, jsou krásné a silné. Přes náměstí půjde dvacet minut provazochodec, jen to je strhující zážitek. Ale my jsme k tomu přidali projekce, přidali artisty, příběh.

Vidím dílčí věci a snažím se to připravit tak, aby všechno do sebe zapadlo. Přitom nemůžete na veřejném prostoru, jakým je plzeňské náměstí, cvičit od rána do večera. To nejde.

Náměstí a okolní sady, v nichž budou rozmístěné velkoplošné obrazovky, má podle odhadů zaplnit na padesát tisíc diváků. Není to přehnaný odhad?

Nebojím se, že by se lidé nepřišli podívat. Zažil jsem v Plzni řadu velkých akcí a zlomovým momentem pro mě bylo slavnostní otevření obřího francouzského uměleckého kolotoče loni v září. Náměstí, po kterém po šesté večer normálně projde jen pár lidí, zaplnil během chvíle dvacetitisícový dav. To nikdo nečekal.

Slavnostní zahájení potrvá jenom pár desítek minut, Plzeň ovšem bude Evropským hlavním městem kultury po celý rok. Co by si lidé neměli nechat ujít?

Přál bych si, aby šli hned na ty první věci. Na náměstí si teď v lednu postaví stan švýcarský artista David Dimitri, v Novém divadle se představí taneční skupina Les Slovaks, za Plazou bude vystupovat francouzský Cirque Trottola.

Naší touhou totiž je, aby první zážitky byly co nejlepší, aby se lidé s projektem města kultury brzy sblížili, aby pochopili, že je pro ně, pro všechny, a ne jenom pro ty, kteří na kulturu chodí tak jako tak.