Hlavní obsah

ND uvedlo neznámou operu Rudolfa Karla Ilseino srdce

Právo, Josef Herman

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Národní divadlo uvedlo jako první část třídílného cyklu Český triptych II - Terezín koncertní provedení operní prvotiny Rudolfa Karla (1890 - 1945) Ilseino srdce (dokončena 1909). Cyklus bude pokračovat v příští sezóně operami Viktora Ullmana Pád Antikrista a Theodora Veindla Maloměšťáci.

Článek

Návrat k opomíjenému skladateli Rudolfu Karlovi je chvályhodný, opět je však otázkou, zda nebylo účelnější pokusit se nově inscenovat spíše jednu z jeho vrcholných oper. Už při opožděné premiéře Ilseina srdce v Národním divadle v roce 1924 kritikové považovali mladickou kompozici za překonanou zralým autorem a tvrdě odmítli sentimentálně mondénní libreto z prostředí umělecké bohémy, literárně i dramaticky značně neobratné i nepůvodní - a nelze s nimi nesouhlasit ani dnes.

Utajeným spoluautorem libreta byl kupodivu šéf činohry Národního divadla Karel Hugo Hilar, o čemž informuje publikace dramaturga opery ND Pavla Petráňka Operní tvorba Rudolfa Karla, nahrazující obvyklou programovou brožuru a dokumentující skladatelovu operní tvorbu, včetně libret a dobových ohlasů v tisku. Pro tyto už dříve zbytnělé divadelní programy založili edici Knihovna opery Národního divadla a slibují vydat i tituly mimo kontext repertoáru Národního divadla.

Kompozice Rudolfa Karla je výsostně jevištní, počítá s konkrétními hereckými akcemi a připomíná pozdější dramatickou filmovou hudbu. Proto by si zasloužila prověřit v dnešních jevištních podmínkách.

Postromantické dílo

Melodické zpěvní party zasazené do symfonického hudebního proudu skladatel psychologicky motivoval ve zřejmé návaznosti na vývojovou linii opery od Wagnera ke Straussovi, kompozice je blízká například operám jeho mladšího současníka E. W. Korngolda, ale lze najít spojnice i s Janáčkovým Osudem. Partitura je směsicí postromantických divadelních efektů, dekadentních nálad přelomu století i tehdy nových hudebnědramatických postupů.

Opera byla nastudována pečlivě v sólech, sboru i v orchestru, který však dirigent Jaroslav Kyzlink nedokázal ztišit natolik, aby nepřekrýval zejména ženské hlasy. Na vině je ovšem hutná orchestrace, kterou ještě umocnilo umístění orchestru na jevišti. Z kvalitního sólového obsazení dostali nejvíc prostoru Eva Dřízgová - Jirušová jako Ilsea a Tomáš Černý v roli malíře Iva, druhou dvojici Niny a Emila stejně bezpečně zpívali Jana Sýkorová a Roman Janál, dobře v ND debutoval rolí Hraběte Tomáš Juhás.

Koncertní provedení tentokrát nerušily žádné projekce, použité nešťastně před rokem v prvním triptychu, pouze jednotlivá dějství ohlašovaly fotografie scény z původní premiéry. Poslechu velmi napomohly promítané titulky, včetně nebývale obsáhlých scénických poznámek, které umožnily sledovat skladatelovu jevištní představu. Stavovské divadlo však bylo zaplněné jen z větší poloviny a potlesk zůstal vlažný.

Rudolf Karel: Ilseino srdce, lyrická komedie o třech jednáních na libreto Antonína Kropáčka a Karla Hugo Hilara. Dirigent Jaroslav Kyzlink, sbormistr Robert Jindra. Národní divadlo Praha, premiéra ve Stavovském divadle 29. 6. 2004.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám