Mnoho lidí se ve třetím světě živí prohledáváním skládek, tak jako hrdinové filmu Odpad, tři chudí kluci z brazilského Ria. Na skládce jednou najdou obyčejnou peněženku s nevelkou částkou, průkazkou a popsanými papíry, jejichž význam neznají. Překvapí je, že se o peněženku zajímá policie, a začnou mít zlé tušení.

Papíry v peněžence totiž souvisejí s obrovským skandálem prohnaného a zkorumpovaného politika. Vyjevení kluci spadnou do nebezpečné hry, jejíž pravidla neznají - jisté je, že jde o holý život. Na jedné straně stojí politik a podplacená policie, na druhé straně děti bez zbraní a bez peněz. Pomáhá jim jen starý kněz, jehož možnosti jsou omezené, a mladá Američanka, dobrovolná učitelka a sociální pracovnice v jednom.

Policie je schopná kvůli papírům i vraždit. A když chtějí kluci cokoliv zařídit, musí přesvědčit učitelku, aby to udělala za ně, protože je bílá. Černá kůže v Brazílii pořád znamená, že patříte k „podlidem“, s nimiž se politici a policie nebaví.

Eduardo Luis

Eduardo Luis

FOTO: CinemArt

Samotný scénář nepřekypuje originalitou a někdy může divák získat pocit, že hrdinové ze skládky mají až moc nereálné štěstí. Tvůrci jim prostě fandí. Jejich snahu po optimismu ovšem lze chápat, těch úplně depresivních příběhů se v tomto prostředí stává hodně a viděli jsme jich pár i na plátně.

U filmu Odpad rozhodně více záleží na tom, jak vypráví, než co vypráví. Už neobvyklé prostředí skládek, tunelů a kanálů zaujme. Kluci navíc skvěle hrají, kamera a střih jsou patřičně akční a to všechno korunuje perfektní brazilská hudba, bez které by film emocionálně nefungoval. Brazilská hudební scéna byla a stále je skvělá od jazzu po rap. Soundtrack k Odpadu tak představuje lákavý kufřík se vzorky z jiného hudebního světa.

Celkové hodnocení: 75%