Článek
Nizozemské umění sedmnáctého století tam dokumentuje 130 prvotřídních obrazů zapůjčených z neslavnějších galerií (Rijksmuseum v Amsterdamu, Louvre v Paříži, Národní galerie v Londýně, Getty muzeum v Los Angeles, Metropolitní muzeum v New Yorku nebo Prado v Madridu). K tomu je přiřazeno čtyřicet holandských maleb přímo z maďarských sbírek.
Schopnost Maďarů je neuvěřitelná. Je až překvapivé, že se jim podařilo přesvědčit vedení Metropolitního muzea v New Yorku, aby sundalo ze stěny unikátní Alegorii víry od Jana Vermeera a poslalo ji na několik měsíců do Budapešti. Nebo že přemluvili ředitelství pařížského Louvru, aby na čas oželelo ve stálé expozici jiného Vermeera, vyobrazení Astronoma, aby tento obraz mohl být v Maďarsku konfrontován s jiným Vermeerem podobné kompozice – Geografem ze Städelova institutu ve Frankfurtu nad Mohanem.
Rembrandtů je na výstavě dvacet a všem dominuje nádherný portrét malíře jako hrdého třicátníka přivezený na výstavu z Londýna. Vedle toho v Budapešti najdeme reprezentativně představené spektrum holandské malby: skupinové i individuální portréty, zátiší, klamy oka, krajiny, vyobrazení lodí, chrámové interiéry, hospodské a hudební scény, žánrové výjevy i historická témata ze Starého zákona.
Kromě Rembrandta a Vermeera nechybí ani další géniové – portrétista Frans Hals, který inspiroval ještě Maneta, nebo krajinář Jacob van Ruisdael, jenž na obrazech vytvořil koncepci moderní evropské krajiny respektované ještě barbizonci a v Čechách mařákovci.
Je potěšitelné, že k dobrému vyznění výstavy přispěla tentokrát také pražská Národní galerie, což je dokladem toho, že pod vedením Jiřího Fajta se tato instituce začíná znovu otevírat světu. Pražské obrazy jsou zastoupeny i v pětisetstránkovém katalogu, který Maďaři paralelně vydali maďarsky i anglicky. Výstava potrvá do 15. února 2015.
| Rembrandt a zlatý věk holandské malby |
|---|
| Szépmüvészeti Múzeum Budapešť, do 15. února 2015, denně kromě po 10–18 hodin |