Hlavní obsah

Fenomén Rusko v Mrožkově pojetí

Právo, Radmila Hrdinová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Fenomén Rusko skloňujeme v souvislosti s našimi dějinami už více než století. A v poslední době v souvislosti s událostmi na Ukrajině stále více. I proto se dramaturgie Divadla na Vinohradech rozhodla uvést hru polského klasika dramatu 20. století Sławomira Mrożka (1930–2013) Láska na Krymu, která se tímto fenoménem zabývá poměrně zábavnou a přitom nikoli povrchní formou, navíc s příchutí vztahu Poláků k ruské nadvládě.

Foto: Viktor Kronbauer

Hlavní roli Ivana Nikolajeviče Zachedrinského hraje Ivan Řezáč, na snímku s Jiřím Maryškou, který hraje básníka Zubatého.

Článek

Mrożek ale nenapsal zesměšňující parodii ani protiruskou hru, naopak byl obdivovatelem ruské literatury, která sledovala osudy ruské inteligence v bouřlivě se proměňující společenské realitě, a zároveň měl obavy o další vývoj této velké a obtížně pochopitelné země. „Bojím se o Rusko. O Rusko A. P. Čechova,“ zní jeden z jeho výroků. I dnes provázejí fenomén Rusko obavy, a to zejména v západním světě.

Žánrové vymezení hry jako „tragické komedie“ je samo o sobě dosti protikladné. Paradoxy se brilantní hra jen hemží. Tragické lásky i lidské osudy jsou vyjádřeny v dialozích plných excelentního slovního humoru. Hra začíná v roce 1910 v prázdninovém letovisku na Krymu, ale její čas obejme celé 20. století. A vystupuje v ní i Vladimír Ilijič Uljanov alias Lenin.

Sławomir Mrożek patří ke klasikům polského dramatu. Jeho tvůrčí novinářské počátky spadají do 30. let, ale stěžejní díla (hry jako Tango, Emigranti, Na širém moři aj.) vznikla až po jeho emigraci v roce 1963, kdy žil postupně v Itálii, ve Francii a po roce 1989 v Mexiku, rodné zemi své druhé ženy Susany. Do Polska se vrátili až v roce 1996. Mrożek se usadil opět v Krakově, ale neskrýval, že se v rodné zemi necítí dobře, proto se v květnu 2008 rozhodl znovu odejít, tentokrát údajně navždy.

Přesídlil do francouzského letoviska Nice, zmíněného i ve hře. Své „navždy“ však vzápětí relativizoval výrokem, že v současné Evropě se naštěstí dá už bez obtíží jezdit „tam i zpátky“, což činil. Pro svůj životní postoj byl nazýván exulantem z povolání.

Za normalizace byl Mrożek v  Československu (i v dalších zemích socialistického bloku) persona non grata pro svůj protest proti srpnové okupaci naší země, a kromě toho to byl emigrant. Lásku na Krymu napsal v roce 1996 a poprvé ji uvedl o tři roky později v překladu Josefa Mlejnka režisér Janusz Klimsza v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě.

V Divadle na Vinohradech ji nastudoval umělecký šéf Juraj Deák s herci Ivanem Řezáčem, Markétou Frösslovou, Petrem Rychlým, Václavem Jílkem, Lucií Juřičkovou, Andreou Elsnerovou nebo Andreou Černou aj.

Reklama

Výběr článků

Načítám