Stýkal jste se se strýcem intenzivně?

Ano, často ho naše rozvětvená rodina navštěvovala. Vždy naprosto nenadále. Pokaždé, když Andy otevřel dveře, byl překvapený. Tehdy jsem byl ještě dítě a jeho dům mi připadal jako nějaký zábavní park. V pokojích měl zajímavé sochy a jiná umělecká díla, což pro děti představovalo velkou zábavu.

Bavil se s vámi o umění?

Strýc nám dětem jednou vysvětloval, že předmět, který všichni považovali za vrak starého auta, nepatří na skládku, ale že je to umělecký artefakt. Často jsme ho také sledovali, jak maluje všechny své slavné plechovky.

Učil vás něco?

Byl geniální v tom, že s jistotou poznal, komu půjde dobře nějaká tvůrčí činnost. Podle toho nám rozdal úkoly. V tom, aby někoho zaúkoloval, vynikal. A tím nás v podstatě formoval.

Jaký vlastně Andy Warhol podle vás byl?

Především úžasně pracovitý, což dnes málokdo ví. Maloval od rána do večera. Také se málo ví, že neměl vlasy a nosil kvůli tomu různé paruky. Některé své staré paruky pak naší rodině věnoval a my si je odvezli do Pittsburghu.

Na vašich ilustracích je Andy Warhol často vyobrazen mezi kočkami. Měl jich hodně?

Měl asi dvacet siamských koček a vždy pracoval mezi nimi. Ta zvířata byla všude. Některé kočky byly i hodně divoké a nás děti nesnášely.

Myslíte, že byla pro něj kočka nějaký symbol?

Určitě, kočka je přece vždy symbolem určité svobody. Absolutně!

Andy Warhol je symbolem pop artu. Co znamená tento umělecký styl pro vás?

Představuje pro mě mnohem víc než jen umělecký směr. Vždyť vznikl v šedesátých letech minulého století a byl tedy provázán s výraznými společenskými změnami. A stal se nedílnou součástí našeho kulturního života. Jsem velice rád, že mohu vystavovat svá díla právě ve vaší zemi. Naše rodina v ní má své kořeny a na to se nedá zapomenout.