Článek
Za filmovými a jevištními dramatizacemi díla brněnského rodáka stojí pořád stejná jména: Menzel, Nývlt, Krobot, Oslzlý, Potužil, Cisovský, Klimsza, Schejbal, Palouš. A tituly? Ostře sledované vlaky, Bambini di Praga, Hlučná samota, Taneční hodiny, Něžný barbar, Obsluhoval jsem anglického krále, Postřižiny… Kde je ale Hrabalovo pozdní pábení? Svatby v domě, Vita Nuova, Proluky, Život bez smokingu, Listopadový uragán, Aurora na mělčině… Málokdo je četl, natož aby se objevily jejich dramatizace.
Miroslav Hanuš (Hanťa) ještě s nepřeříznutým andělem ve sběrně starého papíru.
Miroslav Hanuš v programu ke 407 gramům z Bohumila Hrabala přiznává, že v přípravě scénáře nedokázal přečíst všechny jeho knížky. Slíbil ale vrátit se k nim. Ve výsledku je jeho a Bornova inscenace obsáhlým, přesným, trochu barbarským a maličko něžným i nostalgickým ohlédnutím, koláží z Hrabalových povídek a románů inspirovaných hlavně slavným prvním Bohumilem na plátně – Perličkami na dně.
Oceňme na obou autorech inscenace, že se nesnažili stvořit nové variace příběhů, ve kterých neuvěřitelné stalo se Hrabalovým přičiněním skutkem, nýbrž nechali znít jeho slova. Skrze skryté významy, metafory a podobenství mají slova sílu spojovat se do velkého plátna naší poválečné doby.
Veronika Lazorčáková (Hedvička) s přeříznutým andělem.
Jenom Hanťa Miroslava Hanuše má jasně pojmenovaný literární předobraz. Miroslav Táborský (Vedoucí), Lenka Veliká (Růžena), Martin Matejka (Kostelník), Jaroslava Pokorná (Tanečnice), Martin Veliký (Profesor), Michaela Doležalová (Kuchařka z hospody), Pavel Tesař (Promítač) nebo Vlastimil Zavřel (Opereťák) jsou trestí hrabalovských figurek schopných životní surovosti tlumočit něžně. Proměňovat vodu ve víno.
| Jan Borna, Miroslav Hanuš: 407 gramů z Bohumila Hrabala |
|---|
| Režie: Jan Borna, Miroslav Hanuš, dramaturgie: Ilona Smejkalová. Česká premiéra 29. listopadu a 1. prosince v Divadle v Dlouhé Praha. |