Úspěšný hollywoodský herec, který v 50. letech patřil spolu s Jamesem Deanem k největším talentům i krasavcům filmových pláten, natočil více než čtyři desítky filmů.

Osmkrát byl nominován na Oscara a Zlatou sošku získal dvakrát, v roce 1955 za film V přístavu a o 18 let později za roli Dona Vita Corleoneho ze slavného zpracování Kmotra režiséra Francise Forda Coppoly. "Jediné, čím je herec povinován publiku, je nenudit je," říkal.

Herectví? Nuda

Za svou kariéru vytvořil škálu odlišných charakterů, byl nazýván "chameleónem, který vklouzne do každé role s neuvěřitelnou lehkostí". Nejvíce asi proslul typy mužných hrdinů, kteří se pro pravdu dokážou vzbouřit proti konvencím.

Jeden z nejgeniálnějších herců všech dob ale mluvil o herectví jako o "nudné, hloupé a dětinské práci", kterou vykonával pro peníze a proto, že v sobě neobjevil talent pro nic hodnotnějšího.

V posledních letech nemocemi sužovaný herec žil na vlastním tichomořském ostrově Tetiaroa (Ptačí ostrov) a nabídky na filmování přijímal jen výjimečně. Na plátně se naposledy objevil v kriminálním dramatu z roku 2001 Kdo s koho (The Score).

Napsal si scénář pohřbu

Připravoval však velkolepý návrat. V chystaném snímku Brando a Brando měl hrát sám sebe. Film vypráví o mladém chlapci, který se vydá do Spojených států, aby se setkal se slavným hercem. Nízkorozpočtový snímek měl režírovat tuniský filmař Riza Bahí a natáčení mělo začít v létě.

Lékaři loni zjistili, že Brando trpí vážnou srdeční poruchou. Kvůli cukrovce mu slábl zrak, měl problémy s plícemi, byl odkázán na kyslíkový přístroj a používal invalidní vozík. "Nemíním tu viset na nějakých hadičkách a být zavřen jako zvíře v kleci," říkal.

Přesto prohlásil, že je připraven zemřít, a zveřejnil své plány na poslední cestu. Přeje si, aby při jeho pohřbu zazpíval Michael Jackson. Trval i na tom, aby nad jeho rakví pronesl pár slov jeho oblíbenec, herec Jack Nicholson. Popel pak má být rozprášen na tichomořském atolu Tetiaroa, do něhož se Brando zamiloval, když tam dotočil Vzpouru na Bounty (1962).

Před devíti lety postihla Branda tragédie, s níž se nikdy nevyrovnal. Jeho dcera Cheyenne se tehdy po depresích oběsila pár let poté, co jí její nevlastní bratr Christian zastřelil snoubence, s nímž byla těhotná. "Cítím se odpovědný za to, co se stalo. Nebyl jsem otec na úrovni, který je se svou rodinou dostatečně často," řekl k tomu později.