„S radostí můžu konečně říct, že jsem zotavený a v pořádku. Jsem velmi vděčný za věrnost všem mým fanouškům a za jejich trpělivost, kterou prokázali během rušení mých koncertů v celé Evropě. Zrušení loňských koncertů a plánování nových náhradních termínů mě mrzí,“ prohlásil.

Skládáte stále hudbu?

Snažím se stále skládat, je to pro mě přirozené a důležité. Ale i když to zrovna nedělám, tak na hudbu neustále myslím. Zní mi v hlavě.

Bylo pro vás skládání vždy jednoduché?

Všeobecně se dá říct, že to nikdy nebylo a není lehké ani těžké. Byly samozřejmě chvíle, kdy jsem při skládání takříkajíc trpěl, kdy to šlo pomalu.

Důležité pro mě ale nikdy nebylo to, za jakých okolností má muzika vznikla, ale jaký byl výsledek. A posluchačům je to vlastně také jedno.

Máte nějakou vlastní definici hudby?

Nemám žádnou ucelenou definici. Pro mě je hudba umění, které skladatel napíše na papír, od něho jde k muzikantům, kteří ji přehrají, a je pak na posluchači, aby si ji pro sebe nějak definoval.

V roce 1965 jste získal svou první cenu. Bylo to ocenění Nastro D’Argento za hudbu k filmu Pro pár dolarů navíc. Jak jste ve svém životě přijímal ocenění, která jste za svou práci dostal?

Obdržel jsem za svůj dosavadní život mnoho různých cen, bylo jich více než sto a bylo to za různé filmy. Na cenu, o které mluvíte, si samozřejmě vzpomínám. Byla první, ale nebyla pro mě nejdůležitější.

Kdesi jste dokonce řekl, že jste s muzikou k tomu filmu nebyl spokojený…

Nikdy bych muziku, kterou jsem k tomu filmu složil, nepřepsal. Musím ale přiznat, že některá má hudba, kterou jsem později napsal k dalším filmům, byla lepší. Máte pravdu, hudba k filmu Pro pár dolarů navíc nebyla moc dobrá.

Vzpomínáte si, co vás tenkrát k jejímu napsání inspirovalo?

Inspirovaly mě filmové záběry, nostalgie života na vesnici a jinakost života ve městě. To jsem chtěl podtrhnout a zvýraznit.

Ve filmech zní většinou jen krátké kompozice. Skládáte je v tomto tvaru, anebo vznikají celé skladby, z nichž je potom do filmu vybíráte?

Vždycky skládám pouze úsek, který je použit. Nepíšu větší útvary.

Co byste dělal, kdybyste nebyl hudební skladatel?

Když jsem byl malý, přál jsem si být dětským lékařem. Vždycky jsem doktory obdivoval, takže bych se asi vydal touto cestou.

Mohl byste ale být i šachistou. Tu hru přece máte rád?

Ano, šachy jsou má vášeň. Miluju je a často se zúčastňuji různých turnajů.

Hrál jsem i s několika šachovými mistry, ale skoro nikdy se mi proti nim nepodařilo uspět. Mám pocit, že jsem jednou s některým z nich uhrál remízu. Vlastně jsem jako šachista nebyl nikdy příliš úspěšný, což však můj vztah k té hře nezměnilo. Teď už ji neprovozuji tak často.

Může se Vám hodit na službě Zboží.cz: