"Německé kompozitum Molchloch (česky Mločí díra) je označením pro původní osídlení děčínské čtvrti Bělá, kde nyní žiji. Oranžovočerní mloci se zde doposud zjevují, tajemní, strnulí tvorové mě fascinují stejně jako místa, o kterých píši," přiznává v knížce autor.

Fridrich v pěti oddílech předestírá pestrou paletu poetických přístupů. První oddíl Smutek sklizně velmi senzitivně zachycuje atmosféru srpnového "dokonávání léta", druhý oddíl Niedergrund navazuje na tvorbu představenou v předchozí sbírce Erzherz (2002). Jde o poetické "životopisy" vzniklé na základě zaznamenávání jmen z náhrobků na sudetských (německých) hřbitovech.

Třetí oddíl Hry je inspirován texty srbského básníka Vasko Popy. "Ó, jak smrdí chcíplotina mého dětství! / Do tří dnů budeš endlich dospělý," píše Fridrich. Čtvrtý oddíl Baráčnická čtvrť pak vyplňují deníkové zápisky a záznamy snů a v posledním oddílu jsou básně inspirované Studenými severními městy (Duchcov, Louny, Litoměřice či Jablonec).

Díky tomuto tematickému i formálnímu rozpětí zanechává soubor velmi košatý dojem. A přestože nakonec působí nejsilněji prosté básně prvního oddílu, nic to nemění na faktu, že jde o zatím nejpovedenější Fridrichovu knihu.

Radek Fridrich: Molchloch

Host, 63 strany