RECENZE: Je domácí násilí, když se muž o svoji pravdu chce prát?

Moje pravda patří v rámci cyklu mezi ty nejzdařilejší filmy, i když působivosti dosavadního vrcholu, který představuje snímek Bohdana Slámy Na dně skleničky, nedosahuje: nepřináší tak výraznou hlavní postavu ani tak hluboký, lidský vhled do situace, v níž se ocitá.

Setkávání s psychoterapeutem Bílého kruhu bezpečí, které podstupuje hrdinka (Hana Vagnerová), aby našla východisko z neustálých konfliktů s dominantním a majetnickým manželem (Jiří Vyorálek), ve scénáři zároveň i skrytě škodí. Analyzující „zkratky“ mj. i otevřeně pojmenovávají, co se mezi postavami „nestihne“ dostatečně odehrát – závislost hrdinky na manželovi i na manipulující matce (Jana Preissová), neochotu přiznat si, co se ve vztahu děje, i pohlédnout na vlastní roli v těchto událostech.

Urychlují vývoj příběhu, ale taky ulamují hroty dramatu včetně vrcholného konfliktu – a v této souvislosti vlastně ani nepřekvapí, že místo dramatického vyústění přichází epilog. Poté, co hrdinka díky psychoterapeutovi náhle „prozře“, dojde k rychlému utišení rozbouřených vod a původně tvrdou bitvu střídá smířlivý rozchod.

Film, který si jako hlavní téma vzal agresi mezi partnery a sděluje divákovi, že mezi domácím násilím a vyhroceným konfliktem je rozdíl, nakonec nedává odpověď na to, v čem v tomto příběhu onen rozdíl spočívá. Dokonce působí i matoucím, neujasněným dojmem, protože škrcení manželky, která řídí auto, v podstatě vykládá jako „normální“, nepatologický jev.

Potěší výkon Jany Preissové jako starostlivé, obětavé matky, ale zároveň i zahořklé ženy, která neváhá brát do vlastních rukou osud svých blízkých, od bývalého manžela po dospělou dceru, vnučku a zetě. Hana Vagnerová a Jiří Vyorálek se potkávají v rovině odcizených partnerů, už méně se jim daří ve vyhrocených chvílích i okamžicích sblížení. Scénář sice odklání pozornost ke vztahu hrdinky s matkou, přesto by tu jistý prostor pro hlubší hereckou interpretaci manželského vztahu byl, zejména pro jeho ženskou stránku. I proto film do značné míry uvízl na úrovni teze.