Perret se sice hlásí k pionýrům jazzrocku, jako byli Soft Machine, a přiznává inspiraci tvorbou Franka Zappy, není však žádný revivalista. Kromě art rocku čerpá i postupů newyorského avantgardisty Johna Zorna, který si libuje v překvapivých zvratech a důrazu a na jehož labelu Tzadik také vyšlo jeho debutové album.

Nebojí se také pracovat se zvukem nástroje. Mění ho pomocí nejrůznějších efektů, od overdrivu, který ho zkresluje, přes různá echa až po hall, jenž mu dává prostor.

Perret se v souboru Electric Epic obklopil kvalitními muzikanty. Na baskytaru tam hraje Philippe Bussonne, který působil v Magmě, na jejíž odkaz také navazuje. Kytary se chopil Jeremy Grandcamp a za bicími sedí Yoann Serra. Obsazení jasně ukazuje rockové kořeny Perreta, ovšem jeho záběr je mnohem širší. Nadále je však fascinován africkými rytmy a v práci s harmonií uplatňuje, co se naučil při studiu klasické hudby.