Světelský opat v polovině 19. století částečně poškozené a neúplné dílo prodal a pro Adamov u Brna ho získal kníže Alois II. z Lichtenštejna. Z asi devatenáctimetrového oltářního celku se dochovala jen střední osmimetrová část s vyobrazením smrti a nanebevzetí Panny Marie.

Do Städelova muzea se však stěhuje pouze dolní třetina s velmi expresivním vyobrazením dvanácti apoštolů, kteří mezi sebou diskutují o zázraku nanebevzetí. Zápůjčku pro Německo zařizoval generální ředitel pražské Národní galerie Jiří Fajt.

Světelský oltář nikdy neopustil Adamov, který je pro většinu turistů značně odlehlým místem. V poslední době ho zpopularizoval historik umění Rainer Kahsnitz v reprezentativní knize Die grossen Schnitzaltäre, věnované nejvýznamnějším řezbářským památkám Evropy. Mimo jiné napsal, že jde o jeden z nejbravurnějších uměleckých výkonů 16. století, jehož expresivita a dramatičnost předznamenává velkolepost baroka.

Nedávno nákladně restaurovaný moravský poklad z lipového dřeva bude ve Frankfurtu konfrontován s díly malířů Albrechta Dürera a Albrechta Altdorfera a řezbáře Hanse Leinbergera a monogramisty IP, který svá nejslavnější díla vytvořil pro české zákazníky.

Výstava skvostů rané renesance ve Städelově muzeu začne 5. listopadu 2014 a potrvá do 8. února 2015. Její repríza se uskuteční od března do června v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni.