PŘEHLED FILMŮ V SEKCI NA VÝCHOD OD ZÁPADU

 

Cvok Šizza
Kazachstán, Rusko, Francie, Německo, 2004 86 min.
Režie: Guka Omarovová
Sotva patnáctiletý Šíza dráždí své okolí nepřizpůsobivostí a výstřelky, ale v mezních situacích umí reagovat jako muž. Film je celovečerním debutem režisérky.

 

Čas sklizně Vremja žatvy
Rusko, 2004 67 min.
Režie: Marina Razbežkinová
Vzpomínka na dětství vojáka, který padl v Afghánistánu. Otec se vrátil z války bez nohou a matka do úmoru dřela na kombajnu. Získala putovní Rudou vlajku, která zachutnala myším. Aby ji nepotrestali za poškození symbolu, odsoudila se k opakování rekordů - pro cár rudého sametu, který potomkům nic neříká.
Marina Razbežkinová od roku 1989 působí jako scenáristka a režisérka dokumentárních filmů.Natočila celou řadu snímků Natočila celou řadu filmů.

 

Dotkni se mě Dotknij mnie
Polsko, 2003 82 min.
Režie: Anna Jadowska, Ewa Stankiewicz
Lodž, oprýskaný činžák. Dva absolventi filmové školy marně hledají uplatnění a zažívají samé trapné příhody. Reklamní kýčovitost soupeří s ubíjející šedou realitou, ale nezbývá než v ní nějak žít.
Anna Jadowská doposud natáčela krátké filmy a dokumenty. Ewa Stankiewiczová se věnovala rozhlasovým reportážím. Natáčela také krátké filmy.

 

Faraon Faraonul
Rumunsko, 2004 82 min.
Režie: Sinisa Dragin
Mladá televizní reportérka chce natočit pořad o bývalém politickém vězni, který má přezdívku Faraon a který strávil čtyřicet let v sibiřských žalářích. Podaří se jí najít jeho dávnou milenku, sestru i spoluvězně, ale otázky zůstávají...
Sinisa Dragin od roku 1992 pracuje jako kameraman pro Reuters a natáčí také autorské dokumentární snímky.  První hraný televizní film Long Journey by Train (Dlouhá cesta vlakem) natočil podle vlastního scénáře v roce 1998. Následoval film In fiecare zi dumnezeu ne saruta pe gura (Boží polibky, 2001) který byl uveden v sekci Horizonty na MFF Karlovy Vary 2002.

 

Jak jsem zabil světce Kako ubiv svetec
Makedonie, Slovinsko, Francie, 2004 82 min.
Režie: Teona Strugar Mitevska
Viola se po několika letech strávených v USA vrací zpátky domů. V Makedonii stále není klid. Jednotky NATO tu dohlíží na křehký mír v zemi, která je zmítaná nejistotou a násilím. K nepoznání je i celá rodina a právě Viola, "Američanka"
má být její jedinou nadějí. Za této situace Viola nechce a ani nemůže přiznat
pravý důvod svého návratu. Film je debutem režisérky.
Teona Strugar Mitevská se věnovala malířství a získala bakalářský titul v grafickém designu. V roce 1998 začala studovat film. Její krátkometrážní snímek Veta (2001) byl oceněn i na Berlinale. Její sestra Labina je herečka, kterou známe i u nás z filmu Samotáři.  

 

Krajina Landschaft
Německo, 2003 60 min.
Režie: Sergej Loznica
Kamera proplouvá ulicemi zasněženého městečka, pak klouže po tvářích shlukujících se lidí - mužů a žen, starých a mladých. Choulí se do límců, přešlapují, krátí si čekání hovory o nákupech, chorobách a úmrtích, rozvodech a nevěrách ze svého okolí. Šeří se, moderní autobusy pohltí dav, náměstíčko je najednou pusté. Jde o celovečerní debut natočený ve středoruském městě Okulovka.
Bělorus Sergej Loznica je autorem několika dokumentů. Portret (2002), za který získal na loňském MFF Karlovy Vary Zvláštní uznání poroty.

 

Malí lidé Malenkie ljudi
Kazachstán, Francie, 2003 86 min.
Režie: Nariman Turebajev
Nevýbojný Bek a výmluvný Maxim pracují jako dealeři v kazašské metropoli. Pečlivě oblečeni a obtíženi brašnami nabízejí chodcům své laciné zboží. Sny o zbohatnutí zůstávají sny, zvlášť pro Beka. Neumí to ani s klienty, ani se ženami. Firma krachuje a Maxim vzdává odjezd do Německa.
Turebajevův krátký film Antiromantika byl uveden v Cannes a získal Velkou cenu na filmovém festivalu v Angers. 

 

Mix Mix
Maďarsko, USA, 2004 97 min.
Režie: Steven Lovy
Neuvěřitelná dobrodružství Američana v Maďarsku. Dvacetiletý Mitch studuje klasickou hru na klavír, ale daleko víc ho zajímá klubová taneční hudba a sex přes internet. Když na několik dní uvázne v maďarské metropoli, nadšeně se vydá poznat nástrahy a radovánky budapešťského nočního života.
Steven Lovy studoval v Los Angeles. Hrál v horor Don't Go Near the Park (Nechoďte blízko k parku, 1981, režíroval sci-fi Circuitry Man (Obchůzkář, 1990) a  Plughead Rewired: Circuitry Man II (Obchůzkář II, 1994, spol. scénář, spol. režie, spol. produkce).

 

Navrátilec Povratnik
Německo, Srbsko a Černá Hora, 2003 68 min.
Režie: Jovan Arsenić
Marko se po letech vrací do rodné vesnice. Mnohé se změnilo. Markova matka prodala dům a bydlí na nové adrese, Anja, osudová láska ze studentských let, rozdává potěšení mužům téměř na potkání. Marko by ji chtěl znovu získat pro sebe, jenže do cesty se jim oběma staví nejen přítomnost, ale hlavně minulost. Autoři udivují hlavně lehkostí, s níž se pohybují v odlišných prostředích, ale i snadností, s jakou spojují zdánlivě neslučitelné hudební žánry, totiž klubovou taneční hudbu, maďarský folklor a klasiku. Navrátilec je absolventským filmem.

 

Pod jedním nebem Pod edno nebe
Bulharsko, 2003 89 min.
Režie: Krasimir Krumov
Patnáctiletá Rufie žije s babičkou v zapadlé vsi na horské planině a teskní po otci, který odešel za prací do Turecka. Rozhodne se k přechodu hranice, aby ho našla a přiměla k návratu. Po zdolání zasněžených hor míjí její skupina kolonu mužů mířících do Bulharska. Mohl být mezi nimi i její otec?
Krasimir Krumov je autorem románů Udavnikat (Utopenec), Duchat na prestuplenieto (Duch zločinu) a dramatu Pogrebenie bez martvec (Pohřeb bez mrtvoly). Po úspěšných filmech Ekzitus (Exitus, 1989), Malčanieto (Mlčení, 1990) a Zabranenijat plod (Zakázaný plod, 1994) přednášel na Berlínské filmové a televizní akademii.

 

Poslední vlak Poslednij pojezd
Rusko, 2003 82 min.
Režie: Alexej German, Jr.
Východní fronta, ústup německé armády. Do evakuovaného lazaretu právě dorazí starší chirurg. Záhy jsou s kolegou osamoceni v lese, kudy projde partyzánský oddíl... Tragika válečného prožitku protagonisty z "druhé strany". Jde o celovečerní debut syna režiséra Alexeje Germana.

 

Rychlík do hlavního města Stoličnyj skoryj
Rusko, 2003 30 min.
Režie: Arťom Antonov
Mladičká šička Káťa si vymyslela povyražení: s kamarádkou si vyhrnují sukně před projíždějícím expresem. Jednou na louku vypadne láhev se vzkazem od jakéhosi Míši. Příště vlak zastaví, vystoupí starší muž a vyděšená děvčata utečou. Káťa pak najde zalíbení v kamarádovi z dětství.
Arťom Antonov natočil filmy Dram (Hlt, 2001) Stuff (Materiál, 2002) a Stoličnyj skoryj (Rychlík do hlavního města, 2003). Filmy získaly několik cen.

 

Shantytown Blues Angel na obočině
Rusko, 2004 108 min.
Režie: Svetlana Stasenko
Rok 1980. Míša vyrůstá jako plevel v chudé osadě. Mafiána Johna zaujme jeho hlas a nechá ho zpívat v místním baru. Dojde k přestřelce... Rok 1987. Po návratu z vězení Míša oslní svými písněmi. Odjede do Moskvy a zpívá na Arbatu. Když zjistí, kdo se na jeho úspěchu, přiživuje vrátí se domů.
Světlana Stasenková natočila řadu krátkých hraných a dokumentárních filmů. Shantytown Blues je jejím celovečerním debutem.

 

Somnambulka Somnambuul
Estonsko, Finsko, 2003 129 min.
Režie: Sulev Keedus
Obavy a nejistotu národa dokázal režisér zobrazit na metaforickém příběhu tří lidí uzavřených do malého prostoru venkovského stavení, kde všechny obklopuje strach z budoucnosti. Cena za nejlepší estonský film v roce 2003.
Keedus se věnoval především dokumentární tvorbě. Dokument In Paradisum (V ráji, 1993) byl vyhlášen jako nejlepší estonský film za rok 1993 a byl promítán na jedenácti mezinárodních festivalech. V roce 1990 natočil Keedus hraný film The Only Sunday (Jediná neděle). Film Georgica (1998), promítaný na MFF Karlovy Vary v roce 1998 v sekci Na východ od Západu, mu přinesl mezinárodní věhlas.

 

Svědkové Svjedoci
Chorvatsko, 2003 88 min.
Režie: Vinko Brešan
Píše se rok 1992 a chorvatské městečko Karlovac se ocitlo v těsné blízkosti frontové linie bratrovražedného válečného konfliktu. Vyšetřování vraždy postupně poodhaluje, do jaké míry válka vstoupila do života zdejších obyvatel, jak dokázala zdeformovat rodinné i mezilidské vztahy, jak změnila úhel pohledu na zločin. Film natočil podle románu Jurici Pavičiće Ovce od gipsa (Ovce ze sádry).
Vinko Brešan se věnoval dokumentární tvorbě. Na svém debutu Kako je počeo rat na mom otoku (Jak začala válka na mém ostrově), který sklidil významné pocty a uznáním spolupracoval se svým otcem, spisovatelem Ivem Brešanem, autorem hry Představení Hamleta v Dolní Mrduši. Pracoval s ním i na tragikomedii Duch Maršála Tita, který byl oceněn za režii na MFF KV 2000.

 

Vodní bomba pro tlustého kocoura Üdensbumba resnajam runcim
Estonsko, 2004 78 min.
Režie: Varis Brasla
Osmiletá Marta a její čtyřletá sestřička Linda málem přijdou o bezstarostné chvíle dětství, když se jejich výchovy nakrátko ujme přísná teta Una. Maminka totiž - podobně jako už dříve tatínek - odjela za prací. Dívenky si však s opatrovatelkou vědí rady. Režisérem dětského snímku je přední
Brasla patří k významným litevským filmařům. Natočil jedenáct celovečerních snímků, některé vznikly podle klasických litevských literárních předloh.