Landovský byl disident a signatářem Charty 77. Poté, co výzvu podepsal, odešel v rámci akce Asanace do Rakouska. I tam hrál v prestižním vídeňském divadle Burgtheater.

Herectví nikdy nevystudoval, od 60. let ale působil v divadle, postupně v Šumperku, Klatovech a Pardubicích. Posléze hrál v Národním divadle nebo v Činoherním klubu, kde byl také dramatikem.

Pavel Landovský na snímku z roku 2011

Pavel Landovský na snímku z roku 2011

FOTO: René Fluger, Martin Štěrba, ČTK

Už od 60. let hrál také ve filmech, například v Ostře sledovaných vlacích, Markétě Lazarové a především v Utrpení mladého Boháčka. Právě v 60. letech vznikla většina filmů, které natočil, ročně pracoval na několika projektech pro film i televizi.

V 70. letech zaznamenal spíše ústup. Jeho nátura charakteristická tím, že  otevřeně říkal, co si myslí, nebyla pro normalizační období žádoucí. Navíc se z něj stal přítel disidenta Václava Havla.

Po podpisu Charty 77 byl několikrát zatčen a nakonec musel opustit republiku. Hrál i v emigraci, například ve snímku Miloše Formana Ragtime.

Video

Pavel Landovský ve filmu Svatba jako řemen

Po roce 1989 se vrátil do ČR a začal opět točit. Ztvárnil roli majora Terazkyho v Černých baronech. Jeho herecký styl byl velmi osobitý, často ztvárňoval cynické, životem protřelé muže.

Herec v posledních letech trpěl cukrovkou, nedávno prodělal mrtvici. Podle serveru iDnes, který informaci o úmrtí přinesl jako první, zemřel herec v pátek večer doma.

Pavel Landovský

Pavel Landovský

FOTO: Michaela Říhová, Právo

V dubnu 2013 převzal Landovský spolu s biskupem Václavem Malým a dalšími oceněnými z rukou ministra obrany Vlastimila Picka osvědčení o účasti ve třetím - protikomunistickém - odboji.

"Mne to překvapilo. Já jsem netušil, že to bude taková trachtace: ministři a krásný ženský," pochvaloval si tehdy dobře naladěný Landovský slavnostní ceremonii.