Když si v téměř pětisetstránkové knize a třicítce spisovatelů, mezi nimiž naleznete autory od Inuitů až po jihoamerické kmeny (Jakvíové či Pueblo), začnete listovat, na první pohled vás nejspíš nic zvláštního nezaskočí - logicky se dá předpokládat, že menšina se brání proti asimilaci většiny, v určitém procentuálním zastoupení se tedy ona diferenciace a vymezování vlastního, individuálního prostoru objevuje i zde (např. ironií a vtipem odlehčená Američanka v New Yorku LeAnne Howeové).

Tyto povídky a další drobné útvary však mají povětšinou hlubší přesah. Nejde jen o obyčejné vyprávění obyčejných lidí jiné národnosti a pleti: nejen, že jsou v nich obsažena "civilizační" témata jako nezaměstnanost, nemoci a další městské neduhy (Sherman Alexie, Lee Maracleová), ale především to, co my, Evropané, díky odlišné mentalitě jen ztěží pochopíme - např. necyklické vnímání času, jiné způsoby narace (např. u jednoho z posledních ústních vypravěčů Harryho Robinsona) či naprosto odlišná charakteristika proslulého Vinnetoua, která se jen velice matně podobá našemu zidealizovanému obrazu (mezi Indiány ho téměř nikdo nezná).

Kromě některých otázek, které si během četby této antologie pravděpodobně budete klást, napadne vás určitě i tato: Kde tedy bydlí skutečný Vinnetou - ve stereotypech nás bílých, nebo kdesi skutečně, jen pod jiným jménem?

Vinnetou tady nebydlí

Antologie současných povídek severoamerických indiánů. Větrné mlýny, 508 stran