Co jste připravil pro prostředí Sazka Areny?

Program Decathlon, který jsme sestavili z různých choreografií a z různých děl z repertoáru Batshevy. Bral jsem v úvahu velikost haly. Vím však, že velký prostor vždy podpoří vyznění díla, umocní je. Pro mě je proto mnohem zajímavější a více vzrušující než běžné divadlo.

Neobáváte se, že lidem uniknou některé detaily?

Lidé vždy přehlédnou detaily.

Baví vás dělat podobné retrospektivy?

Některé choreografie už mají osm deset let, ale my o nich nikdy neuvažujeme jako o straších pracích. Uvádíme je stále, a tak jsou pro nás pořád aktuální, nepatří minulosti, ale dnešku. Současná podoba deset let starých děl se přitom hodně liší od té původní. Čas slouží k tomu, aby se vylepšovala.

Protože pracuji s vlastními tanečníky, premiéra pro mne představuje jen začátek procesu dalšího vývoje. Necítím se nijak omezován a choreografie měním, krátím, přeskupuji a dokonce i ničím. Datum premiéry pak nic neznamená a dílo může patřit současnosti. Když bych ukazoval dílo v podobě, v jaké vzniklo před deseti lety, tak bych byl nespokojený, nelíbilo by se mi.

Uvažoval jste o tom, proč některá díla přežila až do současnosti, a jiná ne?

Některá nepřežijí, protože jsou příliš poplatná době, něčemu, co bylo tehdy módní. Ale jiným zase čas pomůže. Také proto, že je měním.

Celý rozhovor otiskne pondělní Právo. Ohad Naharin v něm vysvětlí, jakým způsobem pracuje, kdo ho ovlivnil a co si myslí o současné situaci v Izraeli.