Proč název 20 let stylově?

Slovo stylově evokuje naši cestu, kterou se po dvacet let snažil orchestr jít. Cestu netradiční, kdy jsme spojovali a vytvářeli různé projekty hudební i edukativní, pokoušeli se i o spojování více stylů téměř cross-overového typu, a chtěli seznamovat publikum i se soudobou hudbou.

Liší se nějak tyto tři slavnostní programy?

Určitě, každý má jiného dirigenta i zaměření. První nedělní se současným šéfem Jakubem Hrůšou je spíše symfonického a písňového typu s Mahlerem a Ravelem, druhý ve středu s druhým naším šéfem Švýcarem Kasparem Zehnderem je odlehčenější, operetního rázu, a třetí, příští neděli, s naším prvním šéfem a zakladatelem Jiřím Bělohlávkem je klasického typu s Devátou symfonií Beethovena.

Za těch 20 let prošlo orchestrem hodně hráčů, kteří pak „povýšili“ do větších orchestrů. Uvidíme je opět?

Ano, pozvali jsme je, takže většina jich zahraje s námi i na těchto koncertech. Hned na prvním koncertu je uvidíte hlavně v Ravelově Boleru. Někteří jsou stále našimi členy aspoň na část úvazku. Z poslední doby třeba klarinetista Jan Brabec, který udělal konkurz do České filharmonie a je už jejím členem v této sezóně.

Letošní sezóna je také poslední pro současného šéfdirigenta Jakuba Hrůšu. Jak to vypadá s jeho nástupcem?

Jakub končí v červnu příštího roku, kdy pro něj připravujeme i koncert na rozloučenou. Právě prodloužil smlouvu v Tokiu, takže ho čeká kariéra v zahraničí. A i když se neuskuteční jeho angažmá v Kodani, určitě se venku neztratí a bude s námi dále spolupracovat. Pokud jde o nového šéfdirigenta, máme před posledními jednáními s vybraným kandidátem a myslím, že do konce roku bychom jeho jméno oznámili. Ale zatím bych nerad něco prozrazoval, když ještě není vše dohodnuto.

Loni jste také změnili název orchestru a celkový design grafický i webový. Co vás k tomu vedlo?

Náš původní název Pražská komorní filharmonie byl sice doma velice populární stejně jako jeho zkratka PKF, ale v zahraničí nám přinášel mnoho problémů v překladu, kdy se pletl s dalšími orchestry. Proto jsme zvolili tuto kombinaci, kde zkratku PKF spojujeme s anglickým Prague Philharmonia, aby bylo jasné i v cizině, o jaký orchestr jde. Nakonec již nejsme tak „komorní“ v obsazení jako zpočátku, hrajeme i ve větším obsazení téměř symfonického typu, proto slovo komorní v překladu jsme vypustili. A pokud jde o grafický obraz, chtěli jsme novému jménu přizpůsobit i modernější, mladší a průraznější tvář.