Hlavním ideovým tématem vystavených děl je rigidní lpění české společnosti na zavedených dogmatech. Tyto „už pro jednou dané“ teze naši společnost po léta brzdí v oblasti kultury, politiky i sportu.

Antonín Kratochvíl, jako člověk, který žil dlouhá léta ve světě, se rozhodl popsat tento fenomén symbolickou formou. Zvolil k tomu své černobílé velkoformátové fotografie. A aby uměleckými prostředky zdůraznil fixní sešněrovanost toho kterého člověka, omotal každou osobu silným provazem. Aby takto zdeformoval jeho fyzické proporce. Například známý herec Boleslav Polívka je na Kratochvílově portrétu doslova k nepoznání.

Antonín Kratochvíl: Boleslav Polívka

Antonín Kratochvíl: Boleslav Polívka

FOTO: Antonín Kratochvíl

Fyzická ošklivost je v tomto případě naprosto cílená. „Fotografie se mi velmi líbí, ale musím říci, že to na nich těm lidem nikde nesluší. Na druhou stranu, člověku, který žije v zajetí dogmat, to nesluší nikdy,“ zamyslel se režisér Jan Hřebejk na vernisáži. Když se podíváme například na jednu fotografii, na které je tlustá žena s obnaženými obřími prsy omotaná provazem, který ji doslova destruuje, musíme mu dát za pravdu.

V rámci vernisáže byl uveden i černobílý film, ve kterém se různé osobnosti, jakými jsou výtvarník David Černý, zpěvačka Tonya Graves či návrhář Osmani Laffita, vyjadřovaly k tématu dogmatických předsudků. Z jedněch úst zazněla i věta, že se vlastně nic nezměnilo v oblasti zavedených pravd, ale že je nutné proti takové rigiditě neustále bojovat. Fotograf Antonín Kratochvíl právě začal.