Článek
Od samého začátku zkušený divák vytuší, že je to jeden z těch dojemných filmů, kde se protivný zlý dědek polidští a nakonec to s ním celkem půjde. A těžko nalézt lepší prostředek polidštění než dítě, které se nečekaně zjeví a nelze před ním utéct. Přesně to se stane starému realitnímu makléři Orenu Littleovi (Michael Douglas), který se těšil jen na důchod s pořádným balíkem peněz a na to, jak mu všichni dají pokoj.
Little je sarkastický, bezohledný a umírněně vtipný. Proklíná děti sousedů, všem dělá naschvály a odmítá kontakt s celkem milou starší paní odvedle, která ho zve na mojito. Žena mu umřela a se synem, bývalým narkomanem, nemluví. To se ale změní, když mu řekne, že musí na 9 měsíců do vězení a má malou dcerku, jejíž matka je narkomanka. V podstatě je tedy jediný, kdo se o ni může starat.
Michael Douglas a Diane Keatonová
Po nemožných počátcích dědu holčička trochu obměkčí a ten se svým divným způsobem začne ucházet i o sousedku (Diane Keatonová), která mu s dítětem pomáhá. Čeká je ale dlouhá a trnitá cesta.
Film nabízí několik více či méně vtipných historek (porod cizí ženské v dědově bytě patří k těm lepším), během nichž se hlavní postavy sbližují. Michael a Diane odvádějí standardní slušnou práci a scénář trochu humoru, spíše rodinného než odvážného, zavalí těžkou sentimentalitou, hlavně posledních všeobjímajících 15 minut stojí za to.
Absolutně nic nového nepřináší, ale ani neuráží. Jde o typický zručně spíchnutý a vykalkulovaný hollywoodský feel-good biják, po kterém se máte cestou domů cítit méně depresivně než po zprávách a na všechny se usmívat.