Teoretickou část dvojčísla 13-14 otvírá mladý slovenský prozaik Michal Hvorecký. "Dvacáté století se do dějin zapíše jako první, které beznadějně propadlo kouzlu značek... Stačí si zapnout televizní zprávy a člověk hned zjistí, že i antiglobalisté nosí značkové oblečení," píše v úvodníku.

Následují texty na téma móda od Antonína Kosíka, Francoise Coblenceové, eseje Rolanda Barthese, Waltera Benjamina, Gillese Lipovetského a Lubomíra Martínka i ukázka z knihy americké spisovatelky Naomi Kleinové No logo, jež byla od londýnského vydání v roce 2000 přeložena do 28 jazyků a letos by měla vyjít v češtině v nakladatelství Argo.

"Vlna značkové mánie zrodila nový druh byznysmena, který vás hrdě ujistí, že značka X není výrobek, nýbrž způsob života, postoj, žebříček hodnot, náhled, idea. A to zní skvěle - mnohem lépe, než fakt, že značka X je šroubovák, řetězec rychlého občerstvení, pár riflí nebo tenisek," píše v ní tato čtyřiatřicetiletá Američanka, která vystupuje kriticky proti nadnárodním korporacím a globalizaci.

Rozhovor s Helmutem Newtonem a Björk

V části věnované výtvarnému umění si nejširší české publikum všimne především rozhovoru s letos zesnulým fotografem módy Helmutem Newtonem, jehož retrospektivní výstava k osmdesátinám loni při cestě světem doputovala i na Pražský hrad.

Islandská zpěvačka Björk se v interview se svým "rodinným fotografem" Juergenem Tellerem dotýká nejen fotografie a hudby, ale i filmu - vrací se k své roli v Lars von Trierově Tanci v temnotách.

Literární část přináší ukázku z románu Breta Eastona Ellise Glamorama, povídku Thomase Bernharda Zločin kupeckého syna z Innsbrucku nebo výňatek z románu Dějiny mé plešatosti Maka van der Jagta.