Hlavní obsah

Rodina a přátelé se rozloučili s básnířkou Grögerovou

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Blízcí přátelé i zástupci literárního světa se přišli na Olšanské hřbitovy rozloučit s básnířkou, literární experimentátorkou a překladatelkou Bohumilou Grögerovou, která před týdnem zemřela ve svých 93 letech. Kromě květin a věnců od rodiny a přátel zdobily smuteční obřadní síň i pozdravy třeba od Památníku národního písemnictví. Vyprovodit ženu, která tvořila do posledních let svého života, přišli také někteří nakladatelé, spisovatelé či literární vědci a teoretici.

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

S básnířkou, prozaičkou a překladatelkou Bohumilou Grögerovou se lidé naposledy rozloučili při smutečním obřadu 29. srpna na Olšanských hřbitovech v Praze.

Článek

Nad rakví promluvil básník, překladatel a dlouholetý rozhlasový redaktor Václav Daněk. Připomněl mnohaleté společné tvoření Grögerové s básníkem Josefem Hiršalem. „Snad nikde ve světě nemá obdoby, ale i kdyby mělo, byla by ta více než stovka společných překladových titulů unikátní,” uvedl.

„Silná černá tužka už dopsala, ale ta tvá Branka z pantů se nezavřela, a ty budeš neustále pronikat do paměti těch, kdo tě ctí, kdo tě mají rádi, kdo tě milují,” zakončil své loučení s odkazem na název díla, které Grögerová vydala koncem 90. let jako svůj první text bez Hiršalovy asistence. Připomněl tím také fakt, že básnířka psala a skládala slova pro sebe i pro ostatní i v době, kdy měla vážné potíže se zrakem - vzala prostě tlustou tužku a psala velká písmena. Osobním pozdravem Grögerovou vyprovodila také spisovatelka Eda Kriseová.

Grögerová se narodila 7. srpna 1921 v Praze. Se svým partnerem Josefem Hiršalem, s nímž se potkala v roce 1952, Grögerová přeložila více než 180 titulů včetně básní Christiana Morgensterna či Guillauma Apollinaira. Překládala především z němčiny, ale i z francouzštiny a angličtiny. Hiršal o jejich společné tvorbě říkal, že autorská spolupráce muže a ženy jako tvůrčí akt je ve své nejhlubší podstatě aktem lásky. Po Hiršalově smrti v roce 2003 se Grögerová vyrovnala s jeho nepřítomností v knize Čas mezi tehdy a teď.

Společně sestavili mimo jiné i tisícistránkové memoáry Let let, které patří k nejdůležitějším svědectvím o české kultuře v období let 1952 až 1968. V roce 1986 za ně dostali cenu Toma Stopparda. Bohumila Grögerová v roce 2009 získala cenu Magnesia Litera za básnickou sbírku Rukopis. V témže roce ji za celoživotní dílo ocenilo České centrum Mezinárodního PEN klubu.

Reklama

Výběr článků

Načítám