Článek
Janeček mimo jiné prošel ateliérem malíře Cyrila Boudy a bezpochyby i díky jemu vybrousil svůj smysl pro silný příběh v obrazech. Je schopen smysluplnou dějovost vložit i do abstraktních motivů nebo aktů.
Právě na disciplíně ženského aktu asi nejvíce vyniká jeho talent pro smyslnou křivku, která jinak mrtvou materii papíru či plátna rozpohybuje. Jeho žena má v sobě erotický šarm, svádí nás mandlovýma modiglianovskýma očima, kyprými boky i lascivním klínem.
Téma ženského těla - přízračné krajiny - se vine malířovou tvorbou jako hluboká ponorná řeka. Obsahuje tajemství i nebezpečí, stejně jako krásu či zmar.
Také zobrazování krajiny jako takové má u Janečka latentní erotický rozměr. Obrysy horizontu se sluncem jako zlatým šperkem připomínají mytickou femme fatale. Stébla trávy na louce mají propletená svá těla a evokují milence ve vzájemném objetí. Dokonce i obyčejní ptáci získávají v Janečkově pojetí něco vyzývavého i jemně křehkého.
Abstraktní tvorba je u Janečka především přehlídkou výrazných a sytých barev. A také snahy o konstruktivní redukci obvyklých tvarů. Avšak díky transparentní barevnosti získávají až na dřeň oholené geometrické obrazce odlišnou kvalitu a posouvají se v časoprostoru do jiných a zajímavějších kontextů.
Najednou díky totálnímu rozkladu horizontálních i vertikálních výrazových rovin spatřujeme úplně jiné dimenze. Malíř sice vychází z kubismu, ale díky svému citu pro dynamiku hmoty překonává jeho statičnost. Proto jsou jeho obrazy tak zajímavé a originální.
Ota Janeček je schopen s lehkostí vysvětlovat i témata, která jsou u jiných tvůrců pro nepoučeného návštěvníka téměř neřešitelnou tajenkou. Vždycky totiž z jeho prací cítíme zjednodušující zkratku, někdy i pohádkovou poetiku.
| Ota Janeček |
|---|
| Dům U Jonáše, Pardubice, do 21. září |