Kapelu jste spoluzakládal v roce 1982. Jaké jste s ní tenkrát měli ambice?

Asi jako každá začínající kapela, chtěli jsme být slavní. Ale upřímně, každá začínající kapela chce prvně nahrát a vydat desku. Když jsme byli profesně mladší, vždycky se nás ptali: „Umíte si představit, že budete mít třeba několik desítek let trvající kariéru?“ Já jim říkal: „Podívej, zrovna jsme na našem prvním turné. Netuším, jak dlouho budeme jako kapela fungovat. Budu rád, když přežijeme prvních pět měsíců.“ Teď, zhruba o třicet let později, stále ještě koncertujeme a to je skvělé.

Myslíte si, že vám kapela W. A. S. P. jako muzikantovi splnila sen, anebo ještě nějaký máte?

Sen není cíl cesty. Je to součást trvalého procesu, další částečka v odvedené práci.

Takže obecně nemíváte žádné sny?

Ne v tomto smyslu.

Co vás tedy posunuje dopředu?

Možná bych to měl objasnit. Mám samozřejmě nějaké cíle, kterých chci v rámci své práce dosáhnout. Stále je to ale trvající proces, nemám v plánu ty cíle nikdy zastavit.

Jaké cíle máte?

Vždycky chci udělat dobrou další desku a chci ji udělat, jak nejlépe mohu. Když je totiž album hotové a vydané, nemůžete už nic měnit. Musíte se logicky snažit udělat co nejlepší desku, jaká může být. Album je jako časová kapsle. Lidé se k němu vracejí a poslouchají ho třeba ještě deset let po tom, co vyšlo. To je můj cíl, je to skvělý pocit.

Na scéně jste již dvaatřicet let. Baví vás stále být aktivní muzikant, nahrávat nová alba a koncertovat?

Ano. Souvisí to s tím, na co jste se ptala dříve. To je právě to, o čem ty naše ambice jsou. Je to o vytváření nové hudby. Užívám si zpětnou vazbu fanoušků, když si uvědomím, že naše muzika dobře funguje. Kdyby nebavila fanoušky, nebavilo by to ani mě.

Existuje několik vysvětlení zkratky ve vašem názvu, například White Anglo-Saxon Protestant, We Are Satans People, We Are Sexual Pervert. Můžete prozradit, který je správný?

Není žádný význam té zkratky. Může to znamenat, cokoli chcete.

Takže když jste vymýšleli název kapely, dali jste dohromady náhodná písmena?

My v kapele víme, co to znamená, ale baví nás dovádět lidi k šílenství tím, že to neprozradíme. Funguje to dokonale, podívejte se na sebe. Krása toho je, že si do té zkratky může každý dosadit, co chce. Pokud vám řeknu, co to znamená, přestanete se na to ptát.

Ve vaší kapele se vyměnilo mnoho muzikantů, bývalých členů je asi patnáct. Proč se vaši spoluhráči tolik měnili?

Když máte kapelu třicet let, je jasné, že se v ní v průběhu těch let vystřídá hodně lidí. Nevím, proč se tolik měnili, to byste se spíš měla zeptat těch lidí, kteří odešli. Každá dlouhohrající kapela má podobnou zkušenost.

Jaký byl nejčastější důvod odchodu členů z kapely? Neshody s vámi?

To ani ne. Častěji odcházeli kvůli tomu, že jsme začali mít rozdílné představy o muzice pro kapelu.

Vaše koncerty byly vždy velmi vizuální. Jak vymýšlíte tuto složku a co vás inspiruje?

Vždycky vycházím z toho, o čem je ta konkrétní písnička. Ta mi řekne, kudy mám jít při zpracovávání vizuální stránky vystoupení. Věřím tomu, že fanoušci chtějí a mají vidět na pódiu něco navíc než jen chlápky s nástroji v rukou. Myslím, že to je ten důvod, proč máme úspěch tak dlouho.

Příští rok by mělo vyjít vaše nové album Golgotha. Můžete prozradit, jak bude znít?

Bude velmi podobné jako poslední dvě naše desky. Upřímně nejsem schopný vám popsat jeho zvuk. To je asi, jako byste se snažila popsat modrou barvu někomu, kdo ji v životě neviděl.