„Výstava je součástí oslav 65. výročí navázání diplomatických styků mezi Čínskou lidovou republikou a Českou republikou. Díky tomu bude tato jedinečná výstava hostovat výhradně v České republice,“ sdělil výkonný viceprezident Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce Petr Mrhálek. Za českou stranu výstavu pořádá ještě Správa Pražského hradu (SPH), čínskými organizátory jsou Art Exhibition China a Státní úřad pro kulturní dědictví ČLR.

Smíšená česko-čínská komora se podílela i na výstavě současného čínského umění, která se v Císařské konírně konala loni v létě. V rozmezí jediného roku se tak na Pražském hradě konají dvě výstavy spoluorganizované čínskými úřady. Zatímco tehdy komora pomohla Hradu zaplnit prázdné místo v programu, jak uvedl představitel SPH, o představení části slavného archeologického nálezu se jednalo dlouho. Při své návštěvě Číny v roce 2008 jednal o zápůjčce už tehdejší ministr kultury Václav Jehlička.

Pojištění za stovky miliónů

Čína zapůjčuje originální kusy terakotové armády jen minimálně. Přesto pravděpodobně o výstavu v Česku stála, neboť uhradila i nutné pojištění. „Pojistná hodnota exponátů výstavy se pohybuje v řádech stovek miliónů korun a dle smluvní dohody mezi českými a čínskými organizátory hradí pojistné čínská strana,“ doplnil Mrhálek.

Česko-čínské vztahy se oživily poté, co ministr zahraničí Lubomír Zaorálek při dubnové návštěvě Pekingu prohlásil, že Tibet je neoddělitelnou součástí Číny a Česko nepodporuje jeho samostatnost v jakékoli podobě. Opozice míní, že česká diplomacie tím ustoupila od politiky obhajoby lidských práv. Česko bylo dříve především v osobě bývalého prezidenta Václava Havla důrazným zastáncem autonomie Tibetu.

Výstava Poklady staré Číny představuje na 90 předmětů, které zachycují období 5000 let čínských dějin od neolitu až po poslední vládnoucí dynastii. Bude rozdělena do tří celků. První představí počátky čínské civilizace a vznik prvních států. Návštěvník uvidí archeologické nálezy z hrobek aristokracie z doby prvního tisíciletí před naším letopočtem.

Druhá část je věnována kulturnímu rozmachu mezi přelomem letopočtu a desátým stoletím. Zde budou vystaveny i dvě figury vojáků ze slavné hliněné armády. Poslední část ukáže umělecké a řemeslné výrobky z období přibližně 500 let vlády posledních dvou dynastií, například buddhistické umění, oděvy a porcelán. Terakotová armáda patří k největším archeologickým nálezům 20. století. Jako svoji posmrtnou stráž si ji nechal zbudovat čínský vládce Čchin Š’-chuang-ti. Nekropole byla náhodně objevena v roce 1974, na ploše hrobky a v blízkém okolí našli archeologové více než 8000 soch válečníků a přibližně 50 tisíc dalších cenných předmětů. V 80. letech bylo naleziště zařazeno na seznam UNESCO.