Článek
Dolní patro mapuje tvůrcovu predigitální tvorbu, zatímco o patro výš nalezneme digitální fotografii a multimediální práce. Přesto se nakonec na první pohled lineární posun v čase ve finální fázi prezentace zacyklí a vytvoří pomyslný uzavřený kruh.
Müller-Pohle se totiž ideově neomezuje. Vytváří obrazy jak dlouhodobě promyšlené, tak intuitivní záblesky okamžitosti. „K focení mě přivedla vedle touhy po kreativitě i potřeba svobody. A také obyčejná zvědavost,“ vysvětlil na vernisáži.
Svobodná kreativita je základním pilířem jeho tvorby. V pracích takto pojatých není totiž důležité, jestli použil digitální, nebo analogový aparát, případně černobílou, či barevnou formu. Důležité jsou nápad a realizace. Vizuální výmluvnost mají především Müller-Pohleho sériové koncepty. Projekt Dunaj tvoří fotografická zastavení v určitých, pro fotografa interesantních lokalitách. Najdeme na nich například řeku protékající Budapeští, Vídní, burácející pod mostem v Ingolstadtu či líně se ploužící Bratislavou.
Fotograf Andreas Müller-Pohle si všímá odlišné vizuality řeky Dunaj v různých místech. (Budapest, Projekt Dunaj, 2005).
Říční tepna symbolizuje spojovník mezi státy Evropy a zároveň vypichuje jejich specifika. Díky zvláštnímu úhlu zobrazení se díváme na ostrou hranici mezi podvodní říší a světem nahoře a uvědomujeme si jejich esenciální i existenciální diferenciaci.
„Jeho tvorba je vlastně úvahou na téma, co se s obrazem dále děje, kam až se posouvá. Jakou cestu urazí od obyčejné fotografie až do okolní rozlehlosti světa,“ charakterizoval kurátor Vančát dílo Andrease Müllera-Pohleho.
Jenže ta cesta je v jeho podání natolik mnohoznačná, že není jednoduché a vlastně ani žádoucí svazovat ji do těsných kolejí. Vzdali bychom se totiž právě oné kreativní svobody.
| Andreas Müller-Pohle: Koincidence. Výběrová retrospektiva |
|---|
| Dům fotografie, Praha, do 28. září |