Sick Of It All

Newyorští Sick Of It All patří k předním představitelů newyorského hard core. Skupina, která vznikla v polovině osmdesátých let, vyšla z punku. Pod vlivem thrashe zdůraznila jeho tvrdost a důraz, aniž by ho však zbavila typických atributů - sevřenosti a přímočarosti. Soubor vedený bratry Kollerovými, zpěvákem Louem a kytaristou Petem, proslavilo druhé album Just Look Around z roku 1992.

Skupina, která kriticky komentovala dění ve společnosti, po pěti letech spolupráce s firmou Warner Music zakotvila koncem devadesátých let u punkového labelu Fat Wreck Chords. Vyšly jí u něj už tři desky, tu poslední The Life Of The Ropes skupina propaguje na turné v jehož rámci přijíždí do Čech. Jak už ukázala předchozí pražská vystoupení Sick Of It All, soubor je nejpřesvědčivější na koncertech, neboť desky nedokáží zachytit energii a nasazení.

Jako předkapely se představí pražští Apple Juice se speciálním HC programem a další formace z hlavního města Dreadrot, jíž nedávno vyšlo první album.

Futurum, Praha 20:00

Rialto: Islavat - Animal Troubles

V rámci festivalu Tanec Praha uvede francouzský soubor ve světové premiéře nové představení choreografa Williama Petita Islavat. Rialto se od roku 2000 věnuje otázkám identity a konfrontace kočovného života a teritoria, přičemž často vystupuje v netradičních prostředích. Novinka se věnuje problémům uměle vytvořených hierarchických vztahů a možného vzepření se pro nim, zabývá se otázkami vynucené dominance. . Představení zároveň vyjadřuje i záporný vztah k současné konzumní společnosti. "Každé dějství je krokem k transformaci jeviště ve smetiště - svědka moci konzumace. Zároveň je i jistou formou odporu člověka tváří v tvář této pohromě," říká asistent choreografa Nicolas Reitz.

Divadlo Archa, Praha 15 a 16. 6

Docuku: Meziřečí

Valašskomeziříčští Docuku jsou další ze skupin, které se snaží podat folklór v modernějším hávu, ovlivněném rockem i jazzovou improvizací. V řadě podobných souborů patří k těm citlivějším, protože nezdůrazňuje jen rytmus a energii a snaží se ctít atmosféru originálu a rozvíjet její melodii. Velký podíl na tom má kytarista a heligonkář Jiří Buksa i akordeonista Roman Vavřík, jehož pojetí hry je až piazzollovské.  Rytmika je uměřená, bývalý člen Mňágy a Žďorpu Karel Mikuš se zbytečně neprosazuje a soubor dal přednost kontrabasu před baskytarou.

Indies, 49:05